Česká národní banka si předsevzala, že na konci roku 2005 klesne
hodnota meziroční čisté
inflace do intervalu jednoho až tří procent. "V roce 2005 už by
měly být důsledky nápravy regulovaných cen v cenovém vývoji absorbovány," vysvětluje
banka tento cíl ve své dlouhodobé měnové strategii. Čistá by již měla odpovídat
indexu spotřebitelských cen. "Měnový cíl ČNB pokládám za realistický," shrnul Petr
Zahradník z Conseq Finance, "na jedné straně není ovlivněn nynější mimořádnou inflační
situací a předpokládá zvýšení inflačních rizik. Na straně druhé považuje antiinflační politiku
za jeden z pilířů cesty do unie." Podobně hovoří i další odborníci. Strategie však
podotýká, že na zmíněném koncovém intervalu by se národní banka měla shodnout s
vládou. Potom by každoročně koncem dubna stanovovala měnovou strategii a inflační cíl.
Právě tento bod však vidí někteří ekonomové jako problematický. "Stanovování měkkých
cílů se zdá býti doménou této vlády," vyslovil se Zahradník k výrokům náměstka
místopředsedy vlády pro ekonomiku Jana Mládka, že vládě postačuje jednociferná
inflace. Strategie národní banky si všímá i problému sladění cenové hladiny s Evropskou
unií. "Pro vstup do unie sice neplatí žádné inflační kritérium, nicméně už nyní je třeba
vytvořit podmínky pro co nejužší inflační a úrokový diferenciál. Vyplývá to z nezbytnosti
těsnější vazby na euro." Cenová hladina je nyní v tuzemsku na 43 procentech unie.
Nicméně, připomíná ČNB, nízká cenová hladina je typická hlavně pro skupiny
neobchodovatelného zboží, ve kterých bude růst cen dán růstem reálných důchodů, mezd,
a tedy produktivity práce. Analytici v tomto pohledu, který se rozchází s přístupem vlády,
centrální banku vesměs podporují. "Neexistuje žádná ekonomická teorie o nutnosti
sbližování cenových hladin, jak se snaží naznačovat vládní analýzy," řekl Vladimír Kreidl z
Patria Finance, který souhlasí s ČNB, že konvergence cen je výsledkem rychlejšího růstu
produktivity práce doma než v zahraničí.
Zdroj: MF Dnes 21.4. 1999