Dnes se už s takovým soužitím více generaci v rodině většinou nepočítá. Prarodiče si pak stýskají v domovech důchodců a vnoučata mají jen velmi zkreslenou představu o tom, co je to stáří. Vím, za jednoduchými větami se skrývá spousta problémů, proto nechci jen planě kritizovat, ale raději poukázat na dobrý příklad.
Místo vily dva domky
Původním záměrem jedné pražské rodiny bylo "jen" vyměnit bydlení v Praze za klidnější místo někde v okolí. Stavět nový dům v některém satelitu je jedna z možností, malé pozemky bez vzrostlé zeleně ale nelákají každého. Proto hledali i mezi domy k prodeji. Narazili i na pozemek, kde stály hned dva samostatné domky. Nebyly sice velké, ale nabízely zajímavé možnosti využití. Ve druhém domku mohou bydlet rodiče, návštěvy či osamostatňující se děti... a bylo rozhodnuto. Nad honosnými vilami vyhrál jednoduchý dům s vejměnkem.
I když oba domky nebyly staré, prošly nejprve celkovou rekonstrukcí. Bylo třeba přizpůsobit bydlení vkusu a požadavkům nových majitelů, pozměnit jejich vnitřní dispozici tak, aby vyhovovala provozu rodiny.
Dostavba malého krytého bazénu spojila oba domky do tvaru písmene U. To nabídlo výbornou možnost využití soukromého vnitřního prostoru mezi domky, kde je dnes obytná terasa, na kterou navazuje okrasné jezírko.
Rekonstrukce domu byla vedena velkoryse, stylově čistě, provozně velmi logicky, takže celek působí velmi klidným a příjemným dojmem. Vše má svůj smysl a účel, vládne tu jednoduchost ruku v ruce s kvalitou použitých materiálů. O totéž jsem se snažila v návrhu zahrady.
V hlavní roli kámen
Zpevněné plochy jsou všude tam, kde je to provozně třeba, tedy vstupy a vjezdy, obvodové chodníky kolem obou domů a část plochy, která oba domy spojuje a zároveň tvoří obytnou terasu před hlavním rodinným domem. Uvnitř zahrady je pro zpevnění použit všude jednotný materiál, přírodní kamenná dlažba z okrově hnědého pískovce, řezaného ve velkých pravoúhlých dlaždicích nestejných velikostí. Tato kamenná dlažba sice patří k těm dražším možnostem, dodá však zahradě punc kvality a dokonalosti, výsledek jistě stojí za to, jak můžete posoudit na snímcích.
Na kamennou terasu navazuje okrasné fóliové jezírko o průměru asi čtyři metry s pozvolným spádem břehů do nezámrzné hloubky cca 120 cm. Částečně nad jezírko přesahuje dřevěné molo. Okolí jezírka je osázeno pobřežními rostlinami. Nejkrásnější pohled skýtá v době květu sibiřských kosatců, tedy v pozdním jaru.
V jihozápadním rohu zahrady stál u původního domu nízký přístřešek se sedlovou střechou pro zahradní nářadí, dřevo a psy. Ten byl stržen a na jeho základech vznikl nový zahradní přístřešek. Jako vše tady je i on jednoduchý a neokázalý, aby nechal naplno působit krásu zahrady a stál jen jako funkční prvek v pozadí. Jeho vnitřní vybavení je opět prosté, domyšlené a kvalitní, žádné falešné pozlátko.
S terasou u domu je přístřešek spojen pouze šlapákovým chodníkem vedeným v mírné křivce, aby se zbytečně nenarušovala optická celistvost travnaté plochy. Záměrně je veden na začátku ze dvou směrů, jednak přes dřevěné molo, jednak od rohu domu, aby se v zimě nemuselo chodit přes dřevěnou plošinu, protože za vlhka je dřevo kluzké.
Další odpočivadla v zahradě mají již intimnější charakter, jsou to v podstatě jen dvě lavičky s osázeným okolím. Místem s dokonalým přehledem o dění v centru zahrady je lavička u plotové zdi nad domem a terasou.
Úzký pruh pozemku mezi domem a plotovou zdí, který tu nazývám pro upřesnění předzahrádkou, je orientován k severozápadu a je proto dost stinný. Základem výsadeb tu jsou rododendrony a stínomilné trvalky. Není tu záměrně založen trávník, aby sem nemusela zajíždět sekačka. Větší zelená plocha se tu do budoucna uplatní vertikálně, jen co pnoucí rostliny pokryjí stěnu mezi oběma domky.