Po pětileté práci a přípravě vstoupila 1. května v platnost
amsterodamská smlouva o Evropské unii. Je to třetí mutace základního dokumentu
Evropských společenství a nahradí maastrichtskou smlouvu z roku 1992. Amsterodam
představuje prohloubení evropské integrace v mnoha oblastech; poprvé jasně zahrnuje do
nadnárodní kompetence sociální sféru, přichází s vizí "jednotného prostoru svobody,
bezpečnosti a spravedlnosti", posiluje společnou zahraniční politiku. Významně posiluje
pravomoci Evropského parlamentu, který se již blíží postavení zákonodárného sboru,
protože o většině legislativy bude nyní spolurozhodovat s Radou ministrů EU. Umožňuje
poprvé členským státům za přesně stanovených podmínek se nepodílet na té či oné
činnosti unie, aniž by ji zmařily (tzv. konstruktivní neúčast). Pro občana EU přináší
amsterodamská smlouva několik novinek- státy se v ní zavazují lépe koordinovat své
politiky boje proti nezaměstnanosti, umožňují společným institucím podnikat kroky v
sociální oblasti (což předtím blokovala Británie). Do textu jsou zahrnuty poprvé jako
součást politiky EU základní lidská, ale i sociální práva. Smlouva posiluje pravomoci EU
při ochraně spotřebitelů a umožňuje společné kroky v oblasti ochrany zdraví. Společná
zahraniční politika zůstává mezivládní, nikoli nadnárodní aktivitou (druhý pilíř), a všechna
důležitá rozhodnutí musí být přijímána jednomyslně. V jejich rámci lze kvalifikovanou
většinou rozhodovat o dílčích krocích. Reprezentovat EU navenek bude "vysoký
představitel", na němž se musí šéfové států a vlád dohodnout v Kolíně. Bude mít k ruce
"buňku plánování a analýzy mezinárodní situace". Smlouva také poprvé explicitně
umožňuje Evropské unii nařizovat vojenské akce s humanitárním obsahem, ale také na
zachování nebo obnovení míru. Skutečným hlavolamem se pro právníky stává tzv.
inkorporace Schengenské úmluvy o volném pohybu osob do smlouvy o EU v rámci
vzniku zmíněného "prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti". Zjednodušeně lze říci,
že vše, co se týká imigrace, azylu, vízové politiky a soudní spolupráce v civilních věcech,
bude řízeno nadnárodním způsobem. Policejní spolupráce, soudní kontakty v trestních
věcech, celní spolupráce a vše další související s oblastí vnitra zůstane v tzv. třetím pilíři,
tedy ve sféře čistě mezivládních kontaktů bez vměšování nadnárodních orgánů EU.
Zdroj: MF Dnes 3.5. 1999