Bankovní rada včera rozhodla, že opět uleví hospodářství, a snížila
svou klíčovou repo sazbu, za kterou mají finanční instituce uloženy prostředky u ČNB, o
tři desetiny na 6,9 procenta. "Centrální banka zvažovala celou řadu faktorů a z diskuse
vyplynulo toto rozhodnutí," řekl její mluvčí Martin Švehla bez bližších podrobností. Další
dvě důležité veličiny zůstaly beze změny. Lombardní sazba, za kterou
ČNB půjčuje, je
deset procent, diskontní zůstává na šesti procentech. Od ní se například odvozují některé
sankční úroky. "Trh tento krok očekával," říká Monika Procházková z Patria Finance s
tím, že šlo o dorovnání úrokového rozdílu, který vznikl po razantním snížení sazeb
Evropskou centrální bankou. Ty před měsícem klesly o 0,5 procenta. Milan Tůma ze
Société Générale soudí, že tento pohyb sazeb je signálem spíše pro trhy a pro
hospodářství nemá tak velký význam. Podle něj totiž firmy více zajímá, jaké budou úroky
v dlouhodobém horizontu. "Samozřejmě je rozdíl, jestli si mohou půjčit za patnáct, nebo
za sedm procent. Ale 7,2 nebo 6,9 je z tohoto hlediska nepodstatné," tvrdí Tůma.
Analytici se shodují, že pro další vývoj sazeb bude rozhodující kurs koruny a cenová
hladina. "Očekáváme, že
inflace začne růst již tento měsíc, čímž by se prostor pro pokles
úroků vyčerpal," říká Procházková. Koruna podle dealerů čekala na výsledky zasedání
bankovní rady a po většinu dne posilovala. Končila na 37,49 koruny za euro, což
odpovídá 19,18 koruny za německou marku. Ráno přitom obchodování začala na 37,62
koruny za euro. "Pokles sazby nakonec neměl na korunu žádný vliv, neboť na trhu tou
dobou téměř nikdo neobchodoval," řekl dealer Crédit Lyonnais Pavel Bodlák. "Razantní
posílení se nyní zřejmě nedá čekat," dodal. Centrální banka již několikrát dala najevo, že
je jí blízký kurs v intervalu 38 až 38,50 za euro. "Pokud by měna dlouhodobě začala
posilovat, pak předpokládám další nepatrné snížení úroků," řekl Milan Tůma.
Zdroj: MF Dnes 4.5. 1999