Banky se zbavují podílů ve firmách

Dlouho kritizovaný řetězec mezi bankami a podniky, kde hlavním pojítkem byly investiční fondy, se pomalu začíná trhat. Zatímco ještě před dvěma lety peněžní ústavy kontrolovaly stovky firem, nyní se jejich počet kvůli novele bankovního zákona smrskl na tři desítky. Bankovní skupiny se zbavily podílů například v uhelných společnostech. "Mluvit v této souvislosti o konci bankovního socialismu je výstižné," říká mluvčí České národní banky Martin Švehla. Před dvěma lety množství ekonomů i politiků označilo propojení bank s podniky přes jejich fondy za jeden z problémů naší ekonomiky. Odborníci poukazovali na to, že banky využívají svého majetkového vlivu ve firmách, aby jim vnutily vlastní úvěry. Například podle šéfa Živnostenské banky a prezidenta Bankovní asociace Jiřího Kunerta se však dopady tohoto spojení přeceňují. "Mnohé podniky pod bankovní správou si vedly velmi dobře," říká. Náměstek ředitele České spořitelny Jaroslav Svoboda k tomu uvedl: "Někdy docházelo k různým machinacím, ale nelze to aplikovat na všechny banky." Akcie stovek firem, kterých se banky i fondy zbavují, nyní nacházejí své nové vlastníky. Ti často pocházejí ze zahraničí, a jelikož se při prodeji svých podílů zpravidla spojí několik fondů, míří do jejich rukou kontrolní balíky akcií. To potvrzuje i Tomáš Vilím z investiční společnosti ŽB-Trust. "Takový balík akcií se pak prodává za vyšší cenu," dodává. Jedním z případů spolupráce mezi různými akcionáři je i loňský prodej více než osmdesátiprocentního balíku Optimitu Odry, při kterém se spojily fondy Investiční kapitálové společnosti Komerční banky, Spořitelní investiční společnosti a CZIC Investment Company. Novým majitelem se stal německý Semperit Technische Produkte Gesellschaf. V zahraničí skončily i významné podíly fondů v Mostecké uhelné a Sokolovské uhelné. Výjimku tvoří důlní společnost OKD, kde 48 procent skončilo v rukách firmy Karbon invest, která je vlastněna domácími osobami. Fondy mají povinnost redukovat své maximální podíly v jednom podniku na jedenáct procent do roku 2001. "Trend snižování akciových účastí je však jednoznačně patrný již nyní," říká Jana Fajtová z Unie investičních společností. Nicméně v některých podnicích stále vládnou bankovní skupiny. Například v pražské stavební společnosti Metrostav fondy okolo České spořitelny a Komerční banky vlastní téměř šedesátiprocentní podíl- přes padesát procent přitom tato skupina kontrolovala již v roce 1996. Stálou akcionářskou strukturu spojenou s bankami a fondy lze vysledovat i v dalších podnicích- IPS, ETA či Škoda Plzeň. "Drtivá většina balíků se prodává do zahraničí a hledání strategických investorů jsou složitá," uvádí k tomu Aleš Rozmanitý z Investiční kapitálové společnosti Komerční banky.

Zdroj: MF Dnes 5.5. 1999