Oblast eura, kterou od letošního ledna tvoří jedenáct zemí
Evropské unie, se podle expertů sledujících dynamiku jejich hrubého domácího produktu
rozdělila na tři skupiny. Neděje se nic dramatického, pozornost však poutají především
rozdíly ve vývoji dvou největších ekonomik- německé a francouzské. V tempu růstu HDP
na hospodářské dráze eurooblasti, kde žije 291 milionů lidí, vedou Irsko, Finsko,
Portugalsko a Španělsko. Další kvarteto ve složení Francie, Nizozemsko, Belgie s
Lucemburskem a Rakousko se pohybuje kolem dvouprocentního průměru jedenáctky.
Zaostávají Německo a Itálie, tedy země představující 51 procent hospodářského výkonu
"eurolandu". "Na rozdílné hospodářské dynamice nespatřuji nic dramatického, neboť
rychlejší růst méně vyspělých zemí, například Portugalska a Španělska, patří ke stěžejním
cílům Evropské unie," poznamenal Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro
hospodářský výzkum. Připomněl, že pro hospodářství uvedených dvou zemí a také Irska
stále představují silnou vzpruhu peněžní transfery ze společných fondů Evropské unie. "V
dlouhodobém průměru odpovídají třem až čtyřem procentům HDP," dodal Stankovsky.
Západní odborníci v posledních analýzách poukazují také na to, že se zcela odlišně vyvíjejí
dva klíčové hospodářské barometry. "Ve většině zemí majících euro sílí spotřebitelská
důvěra, zatímco index podnikatelské důvěry se vyvíjí nevalně," napsal list The Wall Street
Journal Europe. Typickým příkladem je Německo, kde průmyslová výroba v březnu
meziročně klesla již šestý měsíc po sobě- podobně jako v Itálii- ale březnový
maloobchodní obrat reálně stoupl o 6,8 procenta. "Ve většině západoevropských zemí
jsou u kormidla vlády, které se snaží podněcovat hospodářskou konjunkturu vyššími
výdaji na spotřebu, což domácnostem přirozeně nahrává," vysvětlil Stankovsky.
Podnikatelé však krabatí čelo, neboť se obávají, že nynější velkorysejší utrácení z
veřejných rozpočtů povede k vyšším schodkům a vlády budou muset chtě nechtě šlápnout
na brzdu. V tomto názoru je utvrzuje také Evropská centrální banka. Mnohé experty
překvapuje, jak hluboko se nadechla francouzská ekonomika. "Pacientovi se konečně
ulevilo," komentoval hlavní makroekonomická čísla Christopher Potts z pařížského
brokerského domu Credit Agricole Indosuez Cheuvreux. Připomněl, že francouzská
ekonomika v období 1990-1997 ve srovnání s průměrem dnešní eurooblasti rostla asi
polovičním tempem, kdežto loni se vyhoupla na 3,2 procenta. Růst ve Francii pohání
především silná domácí poptávka, na straně tvorby
HDP pak sektor služeb
zaznamenávající pozoruhodný růst.
Zdrpj: MF Dnes 17.5. 1999