Zemanův kabinet ještě letos pravděpodobně kromě privatizace největších
bankovních ústavů odstartuje i prodej některých dalších podniků. "Je to pravděpodobné
vzhledem ke stavu rozpočtu a zhoršující se situaci transformačních institucí. Již letos je tak
možné, že se zahájí privatizace některé z firem, s jejich odstátněním se počítalo až v
dalších letech," uvedl Libor Vacek, mluvčí místopředsedy vlády pro ekonomiku Pavla
Mertlíka. Peníze získané v lošním roce z privatizace chtějí ekonomičtí ministři použít mimo
jiné na kapitálové posílení České spořitelny a Komerční banky, které se do svého prodeje
bez státní pomoci zcela určítě neobejdou. Hlavním zdrojem příjmů bude privatizace
Československé obchodní banky. "Ale budeme postupně navrhovat, aby i další účasti
Fondu národního majetku byly prodávány v kratším horizontu, než se původně
předpokládalo," řekl ministr financí Ivo Svoboda. Půjde podle něho v prvé řadě o
podniky, v nichž stát kontroluje méně než poloviční podíl, a nemůže v nich tudíž efektivně
rozhodovat. Ministr už také začal hledat pro svůj záměr politickou podporu, když o
privatizaci jednal v sobotu s šéfem Fondu národního majetku Michalem Hrubým a
předsedou poslaneckého klubu sociálních demokratů Stanislavem Grossem. Ani po této
schůzce sice zatím žádné konkrétní jméno podniku nepadlo, žhavými kandidáty jsou však
podle dostupných informací především petrochemický
holding Unipetrol včetně dceřiných
společností, zbývající podíl v SPT Telecom či České radiokomunikace. Na tom, že v
privatizaci je potřeba přeřadit na vyšší rychlost, se s Mertlíkem a Svobodou podle
dostupných informací shoduje i šéf Fondu národního majetku Michal Hrubý. Odpůrcem
zrychlení je naopak především ministr průmyslu Miroslav Grégr.
Zdroj: MF Dnes 10.5. 1999