Národní banka rozhodla o snížení minimálních rezerv

Dárek ve výši třiceti miliard korun se včera rozhodla věnovat peněžním ústavům Česká národní banka. Snížením povinných minimálních rezerv, které finanční instituce musí mít uloženy u centrální banky, z původních pěti na dvě procenta totiž uvolnila právě tuto sumu. "Tímto krokem bude přizpůsobena výše sazeb úrovni, která se uplatňuje v zemích Evropské měnové unie," uvádí se v prohlášení bankovní rady s tím, že opatření začne platit v říjnu. Odborníci však nepředpokládají, že by se snížení výrazně odrazilo v přílivu nových peněz do ekonomiky. "Uvolněné zdroje v první fázi navýší dnešních 200 miliard korun, které mají komerční banky uloženy u České národní banky ve formě repo operací," řekl hlavní ekonom Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek. To v podstatě znamená, že finanční instituce převedou uvolněné prostředky z neúročených účtů na úročené, ale pouze v rámci centrální banky. Podobný vývoj se odehrál i na konci ledna, kdy sazba povinných minimálních rezerv klesla ze 7,5 na pět procent. Podle odborníků povede toto snížení k posílení konkurenceschopnosti bank a ke snížení jejich nákladů. "Povinné minimální rezervy se promítají do sazeb na klientských účtech, a proto lze předpokládat, že jejich snížení se v nich pozitivně projeví. Nebude v tom ale přímá úměra," říká mluvčí Československé obchodní banky Milan Tománek. "Krok centrální banky pochopitelně vítáme, neboť u ní máme takto uloženo asi jedenáct miliard korun," dodává k tomu mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. Pokles sazeb o tři procenta tak bance uvolní asi sedm miliard korun na obchodní aktivity. "Opatření pomůže spíše tím, že bankám naroste objem úročených aktiv na úkor neúročených," dodal Sobíšek. To by mělo každý měsíc zvyšovat čisté úrokové výnosy bankovního sektoru zhruba o 200 milionů korun. Podle Marka Ratkovského z České spořitelny je načasování snížení sazeb na říjen výhodné. "Ekonomika by už měla dosahovat mírného oživení," říká s tím, že by měl být rozjet i program revitalizace podniků. "Obě tyto okolnosti by mohly přispět k odvážnějšímu přístupu při poskytování úvěrů," soudí Ratkovský. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus naopak považuje tento krok za nedostatečný a opozdilý. "Nechápu, proč bychom měli s tímto tolik potřebným opatřením čekat ještě půl roku," řekl. Bankovní rada včera zároveň rozhodla i o snížení zvýhodněné sazby pro stavební spořitelny a Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Ta by měla rovněž od října klesnout ze současných čtyř na dvě procenta.

Zdroj: MF Dnes 21.5. 1999