Nejasností v prodeji Československé obchodní banky přibývá

Verdikt o privatizaci čtvrté největší banky v zemi, který měl padnout dnes, se odsouvá. Kolem prodeje, jenž se zdál být hotovou věcí, se s blížícím se finálním rozhodnutím začíná šířit vlna spekulací, neboť ani další termín nemusí být definitivní. "Vládní rozhodnutí padne v pondělí. Nejdříve," říká ministr financí Ivo Svoboda. "Negativní dopad na potenciální zájemce bude přímo úměrný neschopnosti vlády přesvědčivě vysvětlit, proč v případě ČSOB k průtahům dochází," komentoval zdržení například Martin Kupka z Raiffeisenbank. Podle analytiků hrozí, že bude menší zájem o privatizaci dalších dvou bank.

MINISTR HLEDÁ DALŠÍ HODNOTÍCÍ HLEDISKA Ministr Svoboda včera navíc uvedl, že doporučil řídícímu výboru, který je jeho poradním orgánem, aby pro vládu zpracoval stanovisko ve variantách. "Firma Schröders, vládní poradce pro privatizaci, byla vládou zaúkolována, aby dodala další informace, i když na základě dostupných kritérií již své rozhodnutí učinila," potvrdil zdroj blízký této firmě. Schröders již na konci dubna vydala doporučení- nabídky kandidátů jsou zhruba stejně kvalitní a jediným rozdílem je cena. Výbor pro privatizaci bank měl původně kabinetu přímo doporučit vítěze. "Ale v situaci, kdy se nabídky liší ve více kritériích než jen v ceně, na sebe výbor nemůže vzít rozhodnutí vážit tyto nevyčíslitelné faktory. Toto musí být vyhrazeno vládě," dodal Svoboda. On sám by preferoval investora, který "závazně vyjádří vůli" k dlouhodobému rozvoji banky. To však podle dostupných informací bylo již součástí původních nabídek, jež investoři předávali v dubnu.

NIKDO PŘESNĚ NEVÍ, KDO ZŮSTÁVÁ VE HŘE Jasno není ani v tom, kdo zůstává ve hře o podíl v ČSOB. Z původní trojice, Deutsche Bank, KBC Bank a HypoVereinsbank, vypadla podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Pavla Mertlíka a náměstka ministra financí Zdeňka Petříčka kvůli nejnižší cenové nabídce HypoVereinsbank. Podle důvěrných informací totiž nabízela pouze půl miliardy dolarů. Zbývající dva zájemci jsou ochotni zaplatit 1,2, respektive 1,4 miliardy dolarů. Ivo Svoboda však včera řekl, že ve hře jsou stále tři kandidáti. Stejně se vyjádřil i Michal Hrubý z Fondu národního majetku. Cenová nabídka by podle mnoha odborníků neměla být tak citlivou otázkou, jelikož se původně počítalo, že z privatizace ČSOB vláda získá asi polovinu zhruba z čtyřiceti miliard korun, které se dnes nabízejí. "Obě poslední nabídky jsou výborné. Vláda by si s nimi neměla zahrávat," soudí jeden z bankéřů. Nabídka KBC Bank je navíc časově omezena a končí začátkem června. Hrozí tedy, že nakonec zbude v soutěži pouze Deutsche Bank. Podle Svobody však oba investoři závazně prohlásili, že netrvají na původně stanovené lhůtě.

BRZDOU JE SLOVENSKO Hlavní brzdou privatizačního procesu je podle dostupných informací patnáctimiliardová pohledávka za Slovenskou inkasní, na kterou loni vystavila Tošovského vláda záruku. To včera připustil i Ivo Svoboda. "Mezi investory jsou v přístupu k této otázce významné rozdíly," uvedl. Mezinárodní soud ve Washingtonu, u něhož ČSOB žaluje Slovenskou republiku za neplnění tohoto závazku, však v pondělí rozhodl, že se bude tímto případem zabývat. Podle některých expertů, kteří jsou s tímto případem obeznámeni, to s vysokou pravděpodobností znamená, že ČSOB při vyhraje. "Hlavním argumentem slovenské strany bylo, že tento spor tribunálu vůbec nepřísluší," uvedl mluvčí banky Milan Tománek. Pokud banka spor vyhraje, bude státní záruka nedůležitá, jelikož dluh zaplatí slovenská strana.

SPEKULACE SE MNOŽÍ Okolo záruky za Slovenskou inkasní se již několikrát vyrojilo několik otazníků. Naposledy ji údajně zpochybnila členka řídícího výboru Barbora Snopková- ministerstvo prý platnost záruky právně prověřuje. Snopková však tento výrok popřela. Přesto ministr Svoboda včera na jednání řídícího výboru podle důvěryhodných informací žádal šéfa ČSOB Pavla Kavánka, aby banka dementovala výroky, že hodlá Snopkovou žalovat. O této možnosti banka uvažovala, pokud se prokáže, že Snopková smlouvu o záruce někomu neoprávněně ukázala. Kavánek ovšem na výroky Iva Svobody ihned reagoval. V dopise ministrovi, jejž má redakce k dispozici, se banka dožaduje, aby Svobodův úřad vyvrátil veškeré pochybnosti o platnosti záruky a aby se smlouva nedostala do rukou jiným osobám. Z několika zdrojů se navíc objevily spekulace, že ministr financí společně se šéfem Fondu národního majetku Michalem Hrubým preferují v soutěži Deutsche Bank. "Původně se počítalo, že se bude rozhodovat na základě ceny. KBC Bank však nabídla více a politicky je ošidné prodávat tomu, kdo nenabízí nejvíc," řekl jeden z dobře informovaných lidí.

Zdroj: MF Dnes 26.5. 1999