Úrok, za který si lze půjčit v bance, sice postupně klesá, podniky přesto v
řadě případů moc důvodů k radosti nemají- úvěrů samotných totiž stále ubývá. V dubnu
se objem půjček meziročně snížil o 2,3 procenta, což je nejvýraznější pokles od začátku
roku. U korunových úvěrů firmám byl propad ještě hlubší- společnosti měly od bank
vypůjčeno 993,6 miliardy korun, což znamenalo snížení o 6,7 procenta. Úrok z nově
čerpaných korunových půjček přitom spadl na 9,43 procenta, průměr ze všech
existujících úvěrů klesl na 8,95 procenta. "Poptávka po úvěrech je určitě stále vyšší než
nabídka. Dubnová čísla ukazují, že proces půjčování peněz se zatím nenastartoval," řekl k
měnové statistice analytik pražské pobočky Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek.
Bankéři svou opatrnost nijak nezakrývají. "Půjčovat firmám je nyní velmi riskantní, raději
budeme financovat stát, města a občany. Podniky často nejsou schopny splatit samotnou
jistinu, takže pokles sazeb nemá na tento trend žádný vliv," uvedl před časem náměstek
generálního ředitele Komerční banky Pavel Ševčík. Podle Sobíška se na dubnové úvěrové
statistice podepsal mimo jiné odpis starých nedobytných půjček, na něž banky již stihly
vytvořit rezervy a vyřadily je z bilance. Ze zveřejněných dat lze odvodit, že objem
odepsaných půjček mohl činit až třicet miliard korun. Na straně vkladů se bankovní účty
naopak rozrůstají, a to zejména u běžných vkladů. "Nízké
úrokové sazby přestávají
motivovat k úložkám na termínované účty. To je rovněž důvod pro mimořádný nárůst u
oběživa," uvedl Sobíšek. Celá peněžní zásoba měřená ukazatelem M2, kam se započítává
oběživo a vklady v bankách, v dubnu vzrostla o 11,1 procenta. Analytici toto označují za
hrozbu pro stabilitu cenové hladiny. "Současných jedenáct procent směřuje ekonomiku k
inflaci kolem sedmi procent," varovala ve své zprávě společnost Patria Finance.
Zdroj: MF Dnes 1.6. 1999