Hřejivé kompozice (2.díl)

Decentní odstíny
Obzvlášť módní kombinací je hra designerů s výhradně hnědými tóny. Kompozice tón v tónu, bez výraznějších akcentů, důsledně a citlivě využívá jemného půvabu desítek nuancí od bílé přes světle béžovou, barvu bílé kávy, mléčné a hořké čokolády a oříšků až k temně tabákové. Hnědé tóny vytvářejí pro někoho příliš nudnou, zato však vždy vlídnou a přívětivou atmosféru. Díky nenápadné eleganci se hnědá barva neokouká a nechá vyniknout různým výraznějším texturám a strukturám textilu, nábytku a zařízení. Při volbě kvalitních materiálů je výsledkem exkluzivní a noblesní nadčasový interiér. Na stěnách se nejlépe vyjímají světlé odstíny: lomená bílá, slonová kost, smetanová, pastelová okrová a béžová. Tyto světlé a teplé barvy jsou na pohled příjemné, neprovokují a zmírňují napětí. Na jejich pozadí překrásně opticky vystoupí bílé rámy oken a zárubně dveří, které dodají stěně plasticitu a prostor. Místnost opět oživí jedna sytější stěna, nejlépe v syté kávové, nebo zlatavě okrové, na které překrásně vyniknou jak nábytkové solitéry, tak svítidla s bílým skleněným krytem. Kontrast do jemného, lehce romantického interiéru vnesou syté a tmavé hnědé tóny - koňaková, tmavě zrzavá nebo tabákově hnědá, které nejlépe vyniknou v rolích akcentů. Při použití na podlaze pak celou místnost stabilizují a pocitově ukotví. Hnědým tónům obzvláště sluší sousedství přírodních materiálů - proutí, přírodní nebarvené kůže, divoce vzorovaných kožešin a především přírodního dřeva. S hnědými tóny souzní žluté kovy - zlato, mosaz a měď. Teplé kovy dýchají domovem a luxusem, nejlépe proto doplní klasické interiéry s historizujícím nábytkem a drahými těžšími látkami. Naopak doplňky z matného nerezu, chromu a niklu vnesou do místnosti příjemné osvěžení a kontrast, prostor ochladí a odlehčí.

Odvážné kombinace
Pro ty, kteří si troufají kombinovat teplé odstíny odvážněji než podle osvědčeného a jednoduchého schématu tón v tónu, je tu k dispozici svobodné promíchání všech teplých barev palety. Pozitivní účinky každé jednotlivé barvy násobí přítomnost ostatních teplých barev: zlatého okru, broskvové a meruňkové, jasné červeně, jahodové či vínové, vanilkové žluté a smetanové barvy bílé kávy. Směs teplých tónů osvěžená zelenou vytvoří bohatou barevnou kompozici připomínající rozkvetlou jarní louku. Vhodně zvolené tóny bordó se zlatavým okrem, obzvlášť při použití na kvalitním domácím textilu v kontextu historizujícího interiéru zaručeně navodí atmosféru přepychu a bohatství. Univerzální návod na kompozici vícebarevného interiéru využívá těch nejlepších vlastností každé jednotlivé barvy. Barevný základ v malé místnosti vytvoří světlá nažloutlá podlaha z břízy, javoru nebo jasanu, která prostor opticky zvětší a rozšíří. V přiměřeně velkých místnostech volme středně tmavé dřeviny, které jsou velmi praktické na údržbu a vytvoří přívětivou atmosféru. Milovníci tmavých a výraznějších dřevin mohou realizovat svá přání nejlépe v rozlehlých místnostech, které syté a temnější dřeviny příznivě zmenší a zútulní. Na stěny můžeme volit jakékoliv teplé tóny v přiměřené světlosti respektující světlené podmínky prostoru. Zlaté pravidlo přiměřeného kontrastu říká, že stěna by neměla mít stejnou barvu jako podlaha, optimálně by měla být nejméně o jeden odstín světlejší. Příliš světlá stěna k výrazně tmavé podlaze by mohla vypadat stejně rozpačitě jako sytá tmavá stěna k velmi světlé podlaze. Světelná a barevná pohoda interiéru je totiž ovlivněna, ba doslova předurčena právě vhodně zvolenými barvami podlahy a stěn. Kolikrát se může ukázat volba i jen nepatrně jiného odstínu ve svém důsledku jako fatální chyba. Barvu stěn volme univerzálně ve světlých pastelových tónech: smetanové, pískové, vanilkové, meruňkové, béžové nebo jemně růžové. V pestrém interiéru by všechny barvy měly najít uplatnění rovnoměrně v celé místnosti a vystřídat několik rolí. V rozlehlé místnosti vícebarevná kompozice umožní zajímavou hru: kuchyni můžeme ladit převážně do žluté, jídelnu do meruňkové a obytnou část místnosti do červené. V jednotlivých částech módně a kontinuálně propojeného prostoru pak hrají jednotlivé barvy hlavní roli a druhé dvě jí sekundují. Pro větší hloubku, plasticitu a atraktivitu interiéru je vhodné používat maximálně tři zvolené základní barvy v několika příbuzných odstínech a sytostech, které odpovídají účelu a velikosti plochy, kterou pokrývají.