Valná hromada IPB o loňském hospodaření a změnách ve vedení

A. s. Investiční a poštovní banka (IPB) se bude v úterý na své řádné valné hromadě zabývat mimo jiné schvalováním loňské účetní závěrky, návrhem na rozdělení zisku, návrhem usnesení k výplatě dividend a odměňováním členů statutárních orgánů. Projednávat by se měla i restrukturalizace finanční skupiny IPB, návrh strategie a obchodního plánu na rok 1999, návrh změn stanov a změny ve složení orgánů společnosti. Jak v minulém týdnu uvedly Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na dobře informované zdroje z bankovních kruhů, jsou chystané personální změny zřejmě reálné. Jedním z jejich iniciátorů má být i hlavní akcionář, japonská Nomura, a to zejména v důsledku nespokojenosti jejích představitelů s průběhem restrukturalizace banky a s hospodářskými výsledky za loňský rok. Křeslo se při této příležitosti má otřásat i s předsedou představenstva a generálním ředitelem banky Janem Klackem. Ten byl do funkce zvolen v březnu 1998, kdy v ní nahradil Jiřího Tesaře. S Klackem, tehdy jedním z možných kandidátů do případné budoucí vlády ČSSD, se údajně počítalo na post vicepremiéra pro hospodářství. Je o něm známo, že patří k velkým oponentům hospodářské politiky bývalé vlády Václava Klause a zastává názor, že se nelze vyhnout státním zásahům do ekonomiky v situaci, kdy trhy zcela nefungují.
K zatím poslední personální změně došlo 1. dubna, kdy se novým členem představenstva IPB stal Petr Beneš, který dosud působil jako ředitel obchodování společnosti Nomura International v Londýně. Nahradil tak Josefa Horáka, pověřeného nyní prací na projektu restrukturalizace skupiny IPB.
Jeho základem je vytvoření holdingové struktury s novou mateřskou společností (pravděpodobně s názvem IPB Group) s rovnocenným postavením IPB a většiny jejích dosud dceřiných společností. Mezi ně se například řadí Českomoravská hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, IPB Pojišťovna, IPB Real a Podnik výpočetní techniky. Cílem je mimo jiné vyhovět směrnici Evropské unie (EU) o rozložení rizik. V souladu s tímto záměrem je i již zahájený proces takzvané sekuritizace aktiv, který spočívá v převodu vybraných aktiv na specializované společnosti spravované zahraničními bankami, přičemž mnohé z nich sídlí v daňově výhodných oblastech. Tato aktiva tak do budoucna nebudou zatěžovat bilanci banky a vyžadovat tvorbu dalších rezerv, zároveň bude zajištěna jejich lepší návratnost.
Podle Klacka by budoucí holding měl fungovat jako komplexní finanční skupina, která by vedle služeb komerčního bankovnictví měla poskytovat i financování bytové výstavby, včetně její realizace, leasing, pojištění či penzijní připojištění. Celý návrh však podléhá schválení valné hromady IPB, vedení banky i ČNB.
Je veřejným tajemstvím, že zástupci IPB by do budoucí struktury rádi zahrnuli i Českou pojišťovnu v případě, že dojde k privatizaci zbývajícího státního podílu. Jak však podle nedávných informací HN vyplývá, zůstane tento již loni ohlášený projekt zřejmě pouze přáním IPB. Bez souhlasu společnosti PPF, která v pojišťovně kontroluje přes 20 procent, a státu, jenž drží prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM) 30 procent akcií, nemá IPB sílu do nové organizační struktury pojišťovnu začlenit. Předseda prezídia FNM a ministr financí Ivo Svoboda začlenění odmítá: "Má-li vzniknout konkurenční prostředí, mělo by být 70 až 80 procent trhu rozděleno rovnoměrně zhruba mezi pět pojišťoven. Vznik holdingu by toto značně zkomplikoval."
IPB vykázala v loňském roce podle českých účetních standardů zisk po zdanění pouhých 529 miliónů Kč (v roce 1997 ztráta 11,073 miliardy Kč) za současného posílení rezerv a opravných položek o více než tři miliardy Kč na celkových 25 miliard Kč. Zisk před tvorbou rezerv se loni zvedl o 43 procent na 6,71 miliardy Kč. Kapitálová přiměřenost měřící podíl rizikově vážených na kapitálu banky dosáhla ke konci minulého roku 9,89 procenta, přičemž kritériem ČNB je osm procent. Základní jmění se zvýšilo po vstupu Nomury v roce 1998 o více než 7,7 miliardy Kč na 13,4 miliardy Kč, což je nejvíce ze všech českých bank.
V prvním čtvrtletí letošního roku činil čistý zisk IPB podle českých účetních standardů 364,6 miliónu Kč (ve stejném období loňského roku 476,6 miliónu Kč). Podle tiskového tajemníka IPB Jana Rezka byl pokles mimo jiné zapříčiněn snížením úrokových sazeb a současnou nižší mírou inflace.
IPB je jednou z nejstarších českých bank. Je právním nástupcem Hypoteční banky Království českého a poválečné Investiční banky. K 1. lednu 1990 byla IPB plně obnovena jako státní peněžní ústav s federální působností v rozsahu činnosti univerzální komerční banky. V únoru 1992 byla v souvislosti se schváleným privatizačním projektem rozdělena na část českou a slovenskou. Z české části vznikl 27. února 1992 samostatný právní subjekt, Investiční banka, a. s., která převzala veškeré činnosti svého předchůdce s působností v ČR. Po připojení Poštovní banky, jejíž historie sahá až do roku 1882, vznikla 1. ledna 1994 IPB, a.s.

Zdroj: ČTK