Absenci druhého největšího akcionáře spořitelny považují odborníci za velmi špatný signál. "Neúčast EBRD signalizuje rozpory s vládou a nejistotu tohoto akcionáře k jejím záměrům v rozběhnuté privatizaci," uvedl Jan Schiesser ze společnosti Atlantik finanční trhy. Fakticky by to však podle něj nemělo mít dopad na situaci spořitelny, protože stát se zavázal zajistit nutnou výši kapitálu.
Náměstek ministra financí Zdeněk Petříček, který je členem řídícího výboru pro privatizaci bank, odmítl včera pro HN přístup EBRD jakkoli komentovat. Ta pouze oznámila, že s vládou o své účasti jedná.
Akcionáři banky v březnu schválili stoprocentní posílení základního jmění ČS až o 7,6 miliardy korun. Ještě předtím zahájili zástupci státu, který drží 45 procent akcií, jednání s EBRD o účasti na posílení kapitálu. Evropská banka si však kladla jako podmínky personální změny ve vedení banky, příchod bankéřů s mezinárodní zkušeností a jasný plán privatizace ČS. Například o způsobu restrukturalizace špatných úvěrů spořitelny před privatizací vláda dosud nerozhodla.
Ačkoliv neúčast v prvním kole automaticky zavírá EBRD dveře do druhého kola, nemusí být ústup této banky z akcionářské struktury spořitelny definitivní. "Účast EBRD na navýšení tím není vyloučena", řekl včera HN náměstek generálního ředitele ČS pro privatizaci Petr Hlaváček. Podle informací našeho listu je šance, že se EBRD dohodne se státem a odkoupí od něho část akcií získaných při navyšování kapitálu.
Agentura Reuters uvedla, že v prvním kole akcionáři ČS upsali akcie za 5,9 miliardy korun. Aktivní byl FNM, Česká pojišťovna se zhruba devíti procenty a většina ostatních akcionářů. Předkupní práva měst a obcí, které drží 15 procent akcií, vykupovaly před spuštěním operace makléřské společnosti, což podle některých odborníků nevylučuje snahu některých větších akcionářů získat v ČS větší podíl.
Zdroj: Hospodářské noviny 9.7.1999