To nebylo možné udělat okamžitě. Bylo nutné vytipovat oblasti, kde je to možné, a naopak oblasti, kde to není žádoucí," uvedl premiér včera pro Český rozhlas. Zeman se tak postavil za Mertlíkovu snahu zmrazit objem mezd státních zaměstnanců, tedy nejen ve státní správě, ale i ve školství či zdravotnictví. Šéfka odborů ve státní správě Alena Vondrová však odmítá připustit jak propad reálných mezd státních zaměstnanců, tak úvahy o propouštění. "O tom, jestli se dá snížit počet zaměstnanců a kde, se musí bavit všichni ministři- to není jen otázka ministerstva práce," říká Špidlův náměstek Petr Šimerka.
Zároveň však dodává, že udržení úrovně reálných mezd je prioritou jeho úřadu. "Na řadě míst by klidně mohlo pracovat méně lidí než dnes. Někde budou naopak potřeba další odborníci. Já teď nedokážu říct, jestli to v konečném výsledku povede ke snížení počtu zaměstnanců. U nás rozhodně provedeme personální inventuru, kde bychom mohli ušetřit," odpověděl Šimerka na otázku, zda je pro jeho úřad přijatelné snížení počtu pracovníků. Právě výška výdajů na mzdy státních zaměstnanců výrazně promluví do toho, do jak hluboké ztráty se státní rozpočet příští rok propadne.
Ministerstvo práce i odbory sice shodně hovoří o zachování či mírném zvýšení reálných mezd, jenže se liší jejich odhady, o kolik vzrostou napřesrok ceny. Zatímco ministerstvo práce pracuje stejně jako resort financí s prognózou inflace 4,4 procenta, podle Vondrové se mohou ceny vyhoupnout až o šest procent. "Podle mých informací odbory žádají na příští rok zvýšení mezd o jedno procento nad inflaci, tedy- pokud vezmu náš odhad inflace- o 5,4 procenta. Pro státní rozpočet by to znamenalo zvýšení výdajů o pět miliard korun," uvedl včera náměstek ministra financí Eduard Janota. Pavel Mertlík ovšem tento růst považuje za nepřijatelný.
Zdroj: MF Dnes 24.8.1999