Vláda i Parlament by měly přidat

Hledání příčin očekávaného špatného hodnocení vede k závěrům, že vláda nedostatečně zohledňuje a prosazuje prioritní význam příprav na EU, a to vůči všem dalším problémům, respektive tyto problémy neřeší tak, aby nás tato řešení k EU přibližovala. Způsob či mechanismus uplatnění prioritní role příprav na EU, jejich tvrdého prosazování a kontroly na úrovni místopředseda vlády, se ukázal jako nefunkční a neproduktivní. Ve chvíli, kdy již bylo jasné, že situaci nezvládneme (leden až únor 1999), místopředseda vlády ani nevaroval a neprovedl korekci. Koncept přibližování je příliš postaven na vyjednávání s Bruselem, zatímco vnitřní změny jsou doplňkem. Vláda si zjednodušila život tím, že množství činností a povinností přesunula na Ministerstvo zahraničních věcí. Klíč příprav na EU ovšem není ve vyjednávání, ale i v evropeizaci domácích poměrů. Těžiště procesu musí být ve vnitřní politice. Představa, že zanedbané reformy lze obejít jednáním o úlevách, je nesprávná.

Zdaleka není všechno ztraceno, ale musíme důrazně přistoupit k potřebným změnám:

• Dosavadní model koordinace procesu na úrovni místopředsedy vlády se mimo pochybnost neosvědčil. Je třeba jej opustit a problematiku EU prosadit jako prioritu celé vlády s osobní odpovědností premiéra a ministrů za výkonnost jejich resortů.
• Situace vyžaduje razantní zapojení Parlamentu v institucionální i v politické rovině. Vláda by měla připravit strategický dokument o řešení situace a plánu činnosti v přípravě na EU, který by měl Parlament schválit jako závazný pro exekutivu i legislativu.
• Kabinet by měl zpracovat ekonomickou analýzu procesu příprav i okolností vstupu k horizontu 2003 i s nároky na zdroje.