Při diskusích o střednědobém cenovém přizpůsobování ČR vůči EU bývá často diskutována otázka cenových hladin a s nimi souvisejícího údaje rizika "cenového šoku" po případném vstupu České republiky do Evropské unie. Neprávem se zapomíná na účinek zkreslený
ch cenových relací v ČR proti EU.Hlavním argumentem vládních ekonomů ve sporu s centrální bankou o dlouhodobé směřování měnové politiky je tvrzení, že cenová hladina v ČR je nižší, než by odpovídalo hospodářské výkonnosti země podle parity kupní síly, takže konvergence k EU si vyžádá přizpůsobování cenové hladiny.
Vládní ekonomové mají sice pravdu, že v letech 1996 - 1998 dosahovaly ceny spotřebních statků v ČR průměrně jen necelých 40 % německých cen, což je málo jak proti Slovinsku, které vykazují nižší HDP na hlavu než ČR, tak proti Polsku a Maďarsku, které vykazují nižší na hlavu než ČR. Tento argument nicméně povazujeme za problematický, protože kladná souvislost mezi cenovou hladinou a je spíše vedlejším důsledkem růstu agregátní produktivity než cílem samostatným. Navíc k přiblížení cenových hladin může dojít jak skrze vyšší inflaci, tak skrze nominální zhodnocení kursu.
Porovnání cen v ČR se SRN (SRN = 100)
1993 | 1996 | 1998* | |
Potraviny, nápoje, tabák | 37,6 | 48,9 | 49,1 |
Odívání a obuv | 36,0 | 48,3 | 52,7 |
Hrubé nájemné, palivo, energie | 11,4 | 18,8 | 27,8 |
Zařízení a provoz domácností | 38,5 | 58,5 | 62,9 |
Léčebná a zdravotní péče | 18,5 | 14,0 | 13,2 |
Doprava a spoje | 41,9 | 51,9 | 52,0 |
Vzdělání, rekreace, kultura | 20,1 | 38,9 | 42,6 |
Restaurace, kavárny, hotely | 26,9 | 31,1 | 33,9 |
Jiné zboží a služby | 27,0 | 36,2 | 38,9 |
SPOTŘEBA CELKEM | 25,8 | 34,7 | 39,0 |
Pozn: * výpočet autoři
Zdroj: HN z 4. 10. 1999