Patro, nebo přízemí?

O podobě budoucího domu se většinou rozhodujeme jen jednou za život, proto se snažme získat co nejvíce informací o každém typu stavby, která přichází v úvahu. Stejně jako je tomu při každé volbě v životě, tak i přízemní či patrový dům mají své výhody a nevýhody – univerzální odpověď na otázku, který z nich je lepší, tedy skutečně neexistuje. Samotný výběr je ovlivněn mnoha různými faktory a individuálními potřebami počínaje velikostí pozemku a počtem členů rodiny a konče třeba osobním vkusem nebo přítomností osoby se ztíženou pohyblivostí v rodině. Jisté však je, že i při úvahách nad vzhledem budoucího domu se vyplatí řídit se příslovím „Dvakrát měř, jednou řež“ – tedy stavěj…

Na začátku je pozemek
Jedním z nejdůležitějších faktorů, který může významně ovlivnit výběr typu stavby, je velikost pozemku. Je to dáno tím, že přízemní dům, pro nějž se vžilo označení bungalov (nepodsklepená lehká stavba s nízkou valbovou střechou bez využitelného podkroví), má oproti patrovému domu mnohem větší územní nároky. Dalo by se říci, že dvojnásobné, protože se všechny potřebné místnosti rozkládají v jedné úrovni.
Bungalov je předurčen k zasazení do prostoru velké zahrady, tudíž majitelé malého pozemku se rozhodnou spíše pro patrový dům, aby plocha pro zahradu zůstala co největší. U přízemních domů nutná péče o zahradu vzrůstá, protože je kladen větší důraz na estetiku zahrady: je sem vidět z  každého okna a zároveň sem vede zpravidla několik vstupů. Zahradu je třeba více držet při zemi, aby dům zůstal její doménou a nezanikl mezi přerůstajícími stromy.
V době, kdy na kraji malebných staročeských vesniček vyrůstají někdy až pochybně moderní typové domy, se bungalov jeví jako ideální řešení pro novou zástavbu. Jednopatrová budova, třeba i neobvyklého ztvárnění, se vzrostlou zahradou dobře splyne a nenarušuje tak okolní řád, i když lze namítnout, že poněkud omezuje možnost pohrát si s architektonickým návrhem, jako je tomu u domu patrového. Eliminace balustrádových balkonů a různorodých tvarů oken však nemusí být vždy na škodu…

Je libo schody?
Po technické stránce je jistě stavba přízemního domu jednodušší, což ale nemusí nutně znamenat, že bude levnější. Zde záleží opět na kvalitě projektu a počtu speciálních požadavků stavebníka. Největší rozdíl mezi přízemním a patrovým domem je v rozsahu základů a střechy. V tomto ohledu bungalov po finanční stránce patrový dům předčí, ale k vyrovnání dojde po odečtení nákladů za lehké zdivo, a to jak obvodové konstrukce, tak i stropu (menší nosnost). V rozpočtu se určitě projeví i absence schodiště, bez něhož se v patrovém domě neobejdeme. Právě kvůli nepřítomnosti schodů si jednopatrový dům získal své příznivce. Neustálé a (nejen) v pokročilém věku namáhavé schodů je v tomto případě úplně odstraněno a bungalov se stává zcela bezbariérovým obydlím.
Reálnou nevýhodou přízemního domu jsou vyšší tepelné ztráty. Ty jsou dány větší plochou vnějšího obalu stavby, zatímco patrový dům má tvarem mnohem blíže ke krychli, která se z hlediska tepelných nároků více blíží ideálnímu tvaru stavby. Ale opět existuje námitka, kterou lze toto tvrzení alespoň částečně vyvrátit: nemusí se topit na schodišti a v přilehlé chodbě v patře.

Prostor pro rodinu
Ze všeho nejdůležitější je však lidský faktor, protože jak přízemní, tak i patrová budova jsou stále především příbytkem a útočištěm člověka, který v ní žije. S přihlédnutím právě k tomuto faktu by mělo dojít ke konečnému rozhodnutí – v podstatě se jedná o zohlednění potřeb a přání všech rodinných příslušníků. Pro bezdětný pár se jeví jako ideální řešení jednoduchý a prostorný bungalov. Ten by mohl vyhovovat i rodině s jedním dítětem, které se nebude cítit v patře izolované, i když právě určitý odstup od rodičů dospívající mládež často vyhledává. Určitá kolize mezi rodinným prostorem a soukromou částí s ložnicí a dětskými pokoji bývá největším problémem jednoúrovňového způsobu bydlení: přechod mezi oběma částmi je poměrně těsný, intimitu vlastního pokoje mohou děti vnímat jako nedostatečnou a mohou vznikat generační konflikty. Tento problém lze částečně vyřešit  umístěním ložnice rodičů na jednu stranu domu a dětského pokoje na stranu opačnou. Vyřešení výše zmíněného problému může napomoci také rodinná filozofie: semknutá rodina žijící pohromadě ocení bungalov, rodině vážící si vlastního prostoru a větší svobody bude vyhovovat spíše dům patrový.

Bungalov na stáří
Další vývojovou fází rodiny je odchod dětí z domova. Najednou zůstávají některé místnosti volné, nevyužité, v patrovém domě to může znamenat celé zbytečnému poschodí. S rostoucím věkem obyvatel domu bude stoupání do schodů stále obtížnější, proto se omezí na bydlení pouze v přízemí. Pak bylo ovšem patro investicí na řekněme 20 let… Nastat může však i jiná možnost: syn či dcera si přivedou snachu či zetě domů a zabydlí se v patře, kde může vzniknout samostatný bytová jednotka – základ vícegenerační domácnosti (dospělé děti zakládají vlastní rodinu, péče o stárnoucí rodiče).
K dispozičnímu řešení se váže i praktický požadavek na rozdělení domu na užitnou denní a klidovou noční zónu. Pravdou je, že v patrovém domě je možnost takového dělení snadnější, to ovšem neznamená, že v bungalovu něco podobného nelze provést. Tím se opět dostáváme k nezbytnosti bezchybného návrhu.

Pohled do budoucnosti
Klíčovým momentem při plánování novostavby je zohlednění všech zřejmých aspektů, které budoucí život může přinést. Myslet pouze na současnost a pár následujících let není zcela ideální. Ačkoliv ani dlouholeté přípravy nemusejí objasnit onu základní otázku, jaký typ domu si pořídit. V takové chvíli přichází na řadu jednoduché a mnohokrát osvědčené líbí/nelíbí. Většinou záleží v první řadě na osobním vkusu stavebníků. Vždy se najdou odpůrci té či oné stavby. Je to dáno tím, že v té, kterou chválí, bydlí. Proto je nejdůležitější dát na svůj cit a přitom brát v úvahu provoz domácnosti a potřeby všech jejích členů, třeba i těch ještě nenarozených.
A ještě něco: mnohem snadněji se přistavuje než nastavuje. Pozdější přístavba, byť bývá vnímána jako nutné zlo a poslední východisko z nouze, uškodí mnohem méně přízemnímu domu než přistavěné patro místo půdy. Jsou si toho vědomi i architekti a bungalovy navrhují jako stavby typu „nekonečný příběh“: základní půdorys lze kdykoli možností dodatečně rozšíření, jestliže to budou
poměry vyžadovat a velikost pozemku dovolí.