Přesuny mezi horkými kandidáty členství v EU by způsobilo hodnocení zemí pouze podle ekonomických ukazatelů.
Fakt, že Česká republika patří do první vlny rozšíření Evropské unie (EU) nezaručuje, že se skutečně stane jedním z jejích nových členů. Je totiž pravděpodobné, že se členské státy na summitu v Helsinkách dohodnou na zrušení stávajícího rozdělení kandidátů do skupin a zvolí individuální, objektivnější přístup k jednotlivým zájemcům o členství. Píše to ve svém posledním čísle prestižní britský týdeník The Economist.
Zrušení systému první skupina a ostatní země by tak vedlo k přeskupení
mezi dosavadními "premianty" a "opozdilci". Podle analýzy Economistu, který porovnal aktuální ekonomickou situaci ve všech třinácti zemích usilujících o členství v unii stojí ČR spolu s Estonskem, Maltou a Litvou až na druhém místě za hospodářsky silnějším Maďarskem, Polskem a Kyprem. Economist tvrdí, že reálné datum vstupu Česka do unie leží mezi roky 2004 - 2006. Ekonomická realita a politické zájmy jsou ale dvě rozlišné věci. Zatímco Evropská komise v nadcházející hodnotící zprávě doporučí strategii vůči té které zemi vzhledem k její hospodářské připravenosti přijmout právní systém unie, Rada ministrů EU určí konečné stanovisko ke kandidátům s ohledem na politickou realitu a politické zájmy. A ty budou při jednání členských států o podobě příštího rozšíření unie hrát hlavní roli.Zdroj: LN z 7. 10. 1999