Snížení PMR automaticky nezvýší množství poskytovaných úvěrů

Snížení povinných minimálních rezerv (PMR) z pěti na dvě procenta, které včera vstoupilo v platnost, nezaručí automatický nárůst poskytovaných úvěrů. Hlavním problémem neposkytování úvěrů je totiž nízká kvalita navrhovaných projektů. Vyplývá to ze včerejší ankety ČTK mezi bankovními domy.

"Dlouho předem avizované snížení povinných minimálních rezerv Česká spořitelna samozřejmě vítá," řekl mluvčí České spořitelny (ČS) Pavel Jiroušek. Banka podle něho ale nepředpokládá rozsáhlou emisi nových úvěrů. "Problémem není ani tak nedostatek zdrojů, jako spíše minimum projektů, které by bylo možno s přijatelným rizikem úvěrovat. Potenciální vlivy snížení PMR na úrokové sazby na straně aktiv či pasiv nyní vyhodnocujeme," dodal Jiroušek s tím, že bude brán ohled i na pondělní snížení repo sazby.

O snížení sazby povinných minimálních rezerv z pěti na dvě procenta s účinností od dnešního dne rozhodla Česká národní banka (ČNB) již v květnu letošního roku. Současně se rozhodla snížit i zvýhodněnou sazbu pro stavební spořitelny a Českomoravskou záruční a rozvojovou banku ze současných čtyř na dvě procenta.

Investiční a Poštovní bance se po snížení rezerv uvolnilo 7,6 miliardy korun, přičemž dalších pět miliard na zůstává. Podle tiskového tajemníka banky Jana Rezka je banka využije pro "rozvoj obchodních aktivit na všech trzích a všech jejich segmentech". I podle něho závisí poskytování nových úvěrů především na kvalitě podnikatelských záměrů a na tom, zda projekty banku uspokojí.

Snížení je sice podle Rezka dobrým signálem, avšak neovlivní úročení vkladů. To se odvíjí především od vývoje mezibankovního trhu a konkurence. "Banka nezastírá, že může část peněz použít na mezibankovním trhu," dodal.

Také mluvčí Komerční banky (KB) Ivo Polišenský nepředpokládá nárůst poskytovaných úvěrů. Snížení rezerv uvolní v KB prostředky v řádu několika miliard korun. "Zda je to signál k úvěrové expanzi, je předčasné říci," vysvětlil. Poskytování úvěrů se řídí především kvalitou podnikatelských záměrů, přičemž současná finanční situace podniků a stav ekonomiky nepřináší kvalitní projekty. Jak dodal, existuje řada jiných možností, kam uložit uvolněné prostředky.

"Snížení nepřinese zvýšení poskytovaných úvěrů, banky uvolněné prostředky přesunou spíše na repo operace," řekl ČTK analytik Komerční banky Martin Čihák. Důležité však je, že tyto prostředky alespoň nebudou "ležet ladem" jako dosud a pomohou alespoň bankám. Prostřednictvím bank by pak po třech až pěti letech mohly pomoci i ekonomice. by se podle něj měly úročit minimálně diskontní sazbou. "Nevidím důvod, proč by je ČNB nemohla úročit," dodal.

Zdroj: ČTK