Reformní pětka chce střežit své zájmy

Pětice reformních států, které jsou v první skupině nejžhavějších uchazečů o členství v Evropské unii, si chce nyní mnohem intenzívněji vyměňovat zkušenosti z předvstupních příprav a vyjednávání. Výsledky negociací o vstupu do Evropské unie musí sloužit společenskoekonomickým cílům, jako jsou hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Shodli se na tom ministři financí pěti kandidátských zemí - České republiky, Estonska, Maďarska, Polska a Slovinska - na pondělní schůzce v Budapešti. Konstatovali také, že tyto země jsou na dobré cestě ke splnění maastrichtských kritérií pro zapojení do hospodářské a měnové unie.

Inflace

Český vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík informoval, že průměrná v ČR bude letos 2,2 % a možná ještě o něco nižší. Vláda neočekává, že by se ČR připojila k měnové unii dříve než v horizontu čtyř let, upozornil Reuters.

Všichni zúčastnění s výjimkou představitele České republiky se v Budapešti shodli, že nejdůležitější výzvou, před níž dnes tyto země stojí, je reforma veřejného sektoru. Jde především o zdokonalení sociální pomoci, zlepšení zdravotnictví a školství a také posílení správy. Na tyto sektory připadá obvykle 50 až 60 % veřejných výdajů, takž

Šéfové resortů financí G5, jak se neoficiálně schůzkám na této úrovni říká, společně rozhodli ustavit pracovní skupiny, které do dvou týdnů navrhnou okruh témat pro vzájemnou výměnu zkušeností. Jak řekl polský vicepremiér a ministr financí Leszek Balcerowicz, využívat poznatky zemí, které jsou na podobné etapě rozvoje, může být užitečné, ba dokonce užitečnější než se učit od Západu.

"Při vyjednávání o dílčích otázkách nesmíme ztratit ze zřetele ty hlavní. Nesmí se náhle stát, že přizpůsobování unijním požadavkům poškodí naše podnikatele nebo že bude kolidovat s tvorbou nových pracovních míst," prohlásil v Budapešti autor polských reforem.

Zdroj: HN z 27. 10. 1999