Na rozšíření EU vydělá Německo i Rakousko, dokazuje nová studie

27.10.1999 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nejen Česká republika či Slovinsko, ale i chudé země jako Rumunsko nebo Litva zvýší svým zapojením do Evropské unie blahobyt Němců a Rakušanů

Nejen Česká republika či Slovinsko, ale i chudé země jako Rumunsko nebo Litva zvýší svým zapojením do Evropské unie blahobyt Němců a Rakušanů. Ukazuje to zpráva, kterou na objednávku Evropské komise vypracoval německý ekonom Christian Keuschnigg ze Sárské univerzity a jeho rakouský kolega Wilhelm Kohler z Lince. "Větší unie bude dražší," uznávají oba vědci, ale vzápětí dodávají: "Z hlediska národních rozpočtů by se rozšíření mohlo projevit jako krok, který se financuje sám."

P

řijetí nových členů by mělo členské země unie zatížit ročními výdaji ve výši asi osmi miliard eur. Tuto cenu by však státy nepocítily ani tak na svých rozpočtech, jako spíše na příspěvcích, které dostávají z Bruselu. Ty se budou muset krátit. Ale tuto ztrátu by měl Rakušanům i Němcům více než vynahradit ekonomický růst, podnícený větším otevřením trhů na Východě. Jen "první vlna" nových členů, k níž zatím patří Česká republika, Polsko, Maďarsko, Kypr, Slovinsko a Estonsko, by měla oběma jejich západním sousedům přinést asi půlprocentní ekonomický růst. Zhruba stejným podnětem by měli být i další, spíše chudí kandidáti.

"Studie ukazují, že rozšíření by nemělo ohrozit rozpočtovou rovnováhu, ale že by mohlo podnítit růst," řekl mluvčí komise Jean-Christophe Filori. Oba ekonomové uznávají, že to není žádný velkolepý nárůst. "Ale není to ani zanedbatelná veličina," argumentují. V případě Německa znamená už přijetí první šestice uchazečů nárůst domácího produktu o osm miliard eur, v případě Rakouska jde téměř o mi

liardový příjem navíc. Zisky však nebudou rozděleny stejně. Nejdříve budou vydělávat majitelé kapitálu a až když investují získaný kapitál, prospěje to i dělníkům. Na přijetí nových členů vydělá hlavně německý chemický průmysl i výroba látek a oděvů, se ztrátami musí naopak počítat tamější zemědělci a výrobci potravin.

Konkurence pro ně bude tvrdá. Závěry studií vyvracejí některé z obav, které pociťují běžní Rakušané a Němci tváří v tvář chystanému "přívalu z Východu". Ale ne všechny. Oba autoři obcházejí klíčovou otázku dopadů na zaměstnanost v obou zemích. Zejména v Rakousku panují obavy, že příliv dělníků z Východu prudce zvýší nezaměstnanost. Vídeň se proto domáhá, aby pracovníci z Východu neměli po jedno až dvě desetiletí volný přístup k zaměstnání ve z

bytku unie, což je právo každého z jejích dnešních občanů. Na tyto obavy reagují oba autoři jen tvrzením, že rozšíření neprohloubí mezeru mezi příjmy kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků. Studie ponechává stranou i otázku, zda přijetí nových členů nějak ekonomicky prospěje také ostatním členům unie.

Zdroj: MF Dnes z 27. 10. 1999


Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka