Neznalost Pobaltí brání lepším ekonomickým vztahům
Pobaltí je pro většinu Středoevropanů regionem, kde rozdíly mezi jednotlivými zeměmi splývají a jen těžko nacházejí odlišnost od zbytku bývalého SSSR.
O
d obnovení samostatnosti Lotyšska již uplynulo osm let, přesto se informační bariéra vytvořená nánosem zapomnění eliminuje velmi zvolna. Lotyšsko je přitom reformovanou zemí se stejnými zájmy, jaké má ČR, a harmonizací práva se systémem Evropské unie dochází ke sbližování standardů trhu obou zemí.ČR v loňském roce povýšila své diplomatické vztahy s Lotyšskem na úroveň rezidentního velvyslance a vztahy se postupně staly pružnějšími. Avšak přirozené kulturní i ekonomické kontakty jsou stále řídké.
Po získá
ní nezávislosti měl kolaps dřívějších ekonomických vazeb a reformní proces pro Lotyšsko a země Pobaltí hluboké ekonomické důsledky, ale od roku 1996 se region vyvíjí velmi dynamicky.Lotyšsko rychle obnovilo tradiční západní instituce tržní ekonomiky a demokracie. Přes určité potíže s jejich fungováním a úplností reforem pokračuje harmonizace práva s EU úspěšně, což oceňuje i Brusel. Ekonomika Lotyšska se stále vyrovnává s propadem o 50 procent, který přišel po obnovení nezávislosti země. Ale od roku 1996
roste HDP v rozmezí tří až 8,6 procenta. K určitému zpomalení výroby, zejména potravin, chemického průmyslu, textilu, zemědělské produkce a tranzitní přepravy s Ruskem, došlo v loňském roce v důsledku ruské krize. Přesto byl i loni zaznamenán růst ve výši 3,8 procenta. Letošní první čtvrtletí však přineslo pokles o dvě procenta. Na druhé straně pokračuje růst stavební výroby o deset procent a stejně tak i růst maloobchodního obratu a služeb. Do konce roku se předpokládá stagnace, ale už v roce 2000 se má podle prognóz růst obnovit. Inflace v loňském roce dosahovala necelých tří procent a za prvních sedm měsíců činila 1,4 procenta. Bez práce je nyní desetina obyvatel. Utlumení ekonomického výkonu se pozitivně projevilo ve snížení deficitu běžného účtu platební bilance na 8,7 procenta proti 11 procentům z loni.Podíl vývozu do zemí SNS se postupně snižuje, letos to bylo v prvním pololetí 11 procent. Dovoz zboží z prostoru SNS představuje 13,6 procenta objemu importu. Podíl obchodu s Evropskou unií má rostoucí tendenci, přičemž podíl vývozu do EU činí 64 procent a dovozu 56 procent.
Pozitivní tendencí letošního roku je obnova přílivu zahraničního kapitálu proti jeho poklesu v loňském roce v souvislosti s ruskou krizí. V prvním čtvrtletí letošního roku získala země 84,5 miliónu USD a řadí se tak na 5. místo mezi zeměmi střední a východní Evropy.
Ve vzájemných bilaterálních ekonomických vztazích dochází již od loňska k výraznějšímu oživení. Export do Lotyšska se téměř zdvojnásobil a dosáhl úrovně 63 miliónů USD při dovozu ve výši 6,1 miliónu dolarů. V letošním roce se obchoduje zhruba na stejné úrovni, i když se celoročně předpokládá určité zpomalení kvůli snížené poptávce i nabídce Lotyšska zaviněné dopadem ruské krize. Vzhledem k výraznému přebytku v ob
chodní bilanci se obchod s Lotyšskem podílí relativně významně na vyrovnávání naší celkové obchodní bilance.Ze zemí CEFTA patří ČR s podílem 1,4 procenta na celkovém dovozu Lotyšska k jeho největším obchodním partnerům. Výjimkou je Polsko se 3,5 procenta. Také přímé investice ČR v lotyšských podnicích patří po Polsku k nejvyšším ze zemí CEFTA. V Lotyšsku je nyní registrováno 36 společných česko-lotyšských podniků.
K výhodám lotyšského trhu patří zájem o české výrobky: Mají na trhu tradici a stále dobré jméno a výhodnou cenu. České firmy spojené se zahraničím kapitálem mají šanci uspět v tendrech na investiční projekty. Struktura naší nabídky odpovídá poptávce na trhu Pobaltí. Nadějně se jeví spolupráce ve zbrojním průmyslu.
Nevýhodami jsou informační, administrativní a dopravní překážky, zvyšování nákladů na přítomnost v zemi (různé administrativní poplatky, daně apod.), zvyšující se ochrana trhu apod.
Oficiální návštěva premiéra Miloše Zemana doprovázeného ekonomickou misí, která začíná tuto neděli, by měla přinést pokrok v partnerství obou zemí v integračních strukturách EU a NATO. Očekává se širší prezentace nabídky českého zboží a spolupráce s českými podniky v konkrétních projektech.
Zdroj: HN z 29. 10. 1999