Spořitelna má ztrátu 9,5 miliardy

02.11.1999 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Za neočištěnou spořitelnu je Erste Bank ochotna zaplatit jen symbolickou cenu

Za neočištěnou spořitelnu je Erste Bank ochotna zaplatit jen symbolickou cenu

Rakouská Erste Bank podala závaznou cenovou nabídku na koupi majoritního balíku akcií České spořitelny.

Česká spořitelna (ČS) oznámila historicky nejvyšší ztrátu 9,5 miliardy korun v závěru minulého týdne takřka ve stejném okamžiku, kdy rakouská Erste Bank předala poradenské firmě Merrill Lynch závaznou nabídku na koupi 52 procent této banky. Mluvčí Ministerstva financí

(MF) Libor Vacek HN sdělil, že Řídící výbor pro privatizaci bank začne nabídku Erste vyhodnocovat tento týden.

Privatizaci komplikuje špatné hospodaření ČS, jehož příčinou je vysoký objem nedobytných úvěrů. Ministr financí Pavel Mertlík uvedl, že stát se bude muset podílet na krytí ztrát, které z těchto úvěrů vyplývají. "Kdyby jednání s Erste Bank nedopadla dobře, je stoprocentně jisté, že i ostatní zájemci budou požadovat určitou účast státu na pokrytí ztrátových aktiv," řekl ministr ČTK.

Zda vláda na pr

odeji spořitelny vydělá, bude jasné až poté, co se porovná výnos s náklady, které bude stabilizace spořitelny stát daňové poplatníky. K té musí dojít bez ohledu na probíhající privatizaci, protože podle materiálu MF očekává na konci roku spořitelna ztrátu až 14,3 miliardy korun a bez státní pomoci by nebyla schopna plnit požadavky České národní banky.

Podle materiálu připravovaného pro jednání vlády by stát měl řešit úvěry v hrubé hodnotě 50 miliard korun, z čehož by na státní pokladnu dopadla ztráta 22,5

miliardy korun.

"To číslo nebude rozhodně tak vysoké, jak padlo v novinách, to je 50 miliard korun," řekl Mertlík. Podle něho nejde jen o výši pomoci, ale i o její časové rozložení.

Pokud by vláda chtěla získat zpět výdaje na stabilizaci spořitelny, musela by podle některých analytiků vyjednat cenu kolem 280 korun za akcii. Aktuální kurs na trhu, který v sobě prý zahrnuje i očekávání státní pomoci, je však zhruba o 90 korun nižší.

Erste měla podle původního zadání předložit variantní nabídky s tím, kolik je ochotna zaplatit za očištěnou nebo za neočištěnou spořitelnu.

Podle neoficiálních informací našeho listu je Erste ochotna za neočištěnou spořitelnu zaplatit zhruba 40 miliónů USD, což by bylo třikrát méně, než stát získal za minoritní balík Investiční a Poštovní banky. Cenové parametry nabídky nebyl nikdo ze zainteresovaných osob ochoten komentovat.

Sama Erste preferuje koupi očištěné spořitelny. Generální ředitel rakouské banky Andreas Treichl minulou středu, dva dny před podáním nabídky, oznámil, že banka nechce převzít úvěrová rizika spořitelny. V této souvislosti uvedl, že vláda by měla na úvěry poskytnout záruky nebo je odepsat.

Podle Mertlíka však nelze vládní garance poskytnout. "Zákon umožňuje vydat záruky na rozvojové projekty, což by šlo možná u části těchto úvěrů, ale bylo by to poměrně obtížné," řekl.

Erste Bank, která je v Rakousku druhou největší finanční skupinou, má exkluzívní postavení v současném jednání o prodeji spořitelny. Zda bude vláda jednat nadále pouze s ní, nebo přizve do výběrového řízení i další zájemce, by se mělo rozhodnout do poloviny listopadu.

Srovnání výsledků největších bank

(3. čtvrtletí, mezinárodní účetní standardy, miliardy korun)

Banka

Zisk/Ztráta 1998

Zisk/Ztráta 1999

K

omerční banka

-9,3

-3,97

Česká spořitelna

-0,3

-9,5

Investiční a poštovní banka

0,9

0,7

Československá obchodní banka

2,65

2,45

Zdroj: HN z 1. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ