EU upravila podmínky pro kandidáty

Běh deseti postkomunistických zemí a dvou středomořských ostrovů do Evropské unie se zrychluje, Brusel však již upustil od snahy sdružovat kandidáty do skupin. Každý by podle něj měl postupovat vlastním tempem a začlenit se, až bude opravdu důkladně připraven.

Počet uchazečů, kteří povedou plnohodnotná jednání o začlenění do Evropské unie, se brzy zdvojnásobí z nynějších šesti na dvanáct zemí. To dále zdůrazní prvek soutěživosti a rozšíří propast mezi silnějšími a slabšími s tím, jak se jednání bude posouvat ke stále obtížnějším kapitolám. Konstatovala to včera agentura Reuters v poměrně obsáhlém rozboru věnovaném vrcholné schůzce, která se uskuteční 11. a 12. prosince v Helsinkách a na níž by měli evr

"Po helsinském summitu, na němž bude zřejmě přizváno k rozhovorům dalších šest zemí, už nejspíš nebudeme mluvit o odlišných skupinách, ale o individuálních zemích," citovala agentura Anttiho Satuliho, velvyslance Finska u Evropské unie, jíž v tomto pololetí Finové předsedají. K České republice, Estonsku, Kypru, Maďarsku, Polsku a Slovinsku tak pravděpodobně přibudou ještě Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Slovensko. Třinácté Turecko bude, jak l

Tím by se podle Bruselu mělo předejít situacím, kdy pokročilé země, jako třeba Maďarsko aspirující na vstup v roce 2003, by zdržovaly pomalejší státy jako Rumunsko a Bulharsko. "Má se za to, že pozvání dvou posledně zmíněných zemí k rozhovorům znamená ocenění jejich solidarity v době letošního 78denního bombardování NATO v Jugoslávii. Avšak vstup do unie pro ně představuje odlehlou perspektivu, p

V nedávno zveřejněných výročních zprávách o pokrocích jednotlivých přidružených zemí se Evropská komise pečlivě vyhnula terminologii, která by snad mohla připomínat ligové tabulky, a rozhodně se nesnažila míchat hrušky s jablky. Každopádně ale mezi první šesticí docílil největších pokroků Kypr, který již uzavřel deset z 31 kapitol, zatímco ČR, Maďarsko, Slovinsko osm a Polsko s Estonskem sedm. Zároveň ale Brusel připomněl, že všechna uzavřená témat

Podle bruselských vyšších úředníků vděčí kandidáti za svůj víceméně paralelní postup tomu, že jednání začalo od nejjednodušších bodů. Jakmile se ale přejde ke složitějším kapitolám, jako jsou zemědělství, ekologie a volný pohyb osob, dostanou se uchazeči pod větší tlak a příslovečné nůžky se více rozevřou. Může se stát, že určité státy, které k jednacímu stolu teprve budou pozvány, jako třeba Litva nebo Lotyšsko, předeženou některé z dosavadní tzv. první skupiny.

Nakonec i mezi členskými zeměmi patnáctky, ačkoli se obecně na strategickém významu rozšíření shodují, se mohou objevit rozpory, jestliže se u složitějších bodů budou snažit obhajovat národní zájmy, shrnuje názor bruselských diplomatů Reuters a připomíná, kterak v září Rakousko zablokovalo jednání o energetice.

Unie se také vyvarovala stanovení nějakého přesnějšího termínu pro první rozšíření a vyzvala kandidáty, aby si v tomto směru sami stanovili ambiciózní cíle. Na druhé straně se ale přesně drží harmonogramu, podle něhož by se o zbylých kapitolách mělo začít jednat v polovině příštího roku.

Zdroj: HN z 2. 11. 1999