Úrokové sazby podle analytiků ještě spadnou, maximálně ale o čtvrt procenta
Ceny se v obchodech prakticky nemění, jediné zdražování pociťují motoristé při nákupu pohonných hmot. Podle expertů by do konce roku nemělo dojít ke změně.
Česká ekonomika neskrývá žádné inflační tlaky. Potvrdily to poslední údaje o vývoji spotřebitelských cen, které se podle Českého statistického úřadu v říjnu téměř nepohnuly: oproti září vzrostly jen 0,03 procentního bodu. V porovnání s cenovou hladinou loňského října pak vzrostly o 1,4 procenta.
Inflace očištěná o státem regulované ceny - tzv. čistá inflace, kterou se snaží centrální banka ovlivňovat - v říjnu stagnovala. Po osm předchozích měsíců se její meziroční hodnoty pohybovaly v záporných číslech.
Stagnace cen v říjnu je výsledkem dvou proti sobě působících faktorů: cen volného času a cen v dopravě. Náklady domácností na volný čas se snížily s tím, jak cestovní kanceláře nabízely zlevněné zájezdy na konci turistické sezóny. Naopak v dopravě se ceny zvedly zejména pod vlivem růstu cen pohonných hmot. Ty se zpožděním reagují na nedávný růst světových cen ropy. Konkrétně v říjnu meziměsíčně zdražily o dvě procenta.
Na cenový vývoj v říjnu významně působila i stagnace cen potravin, nápojů a tabáku. V rámci potravin pak pokles cen ovoce, mouky a pečiva dorovnalo zdražení zeleniny, vepřového masa a vajec. I když jsou již u konce výrazné sezónní poklesy cen potravin z letních měsíců, spotřebitelská poptávka zatím nestačí obrátit
tyto ceny k růstu, domnívá se analytik Komerční banky Martin Čihák.Názory na další vývoj inflace jsou v současné době rozporuplné. Část analytiků se přiklání k tomu, že ceny musí začít mírně růst ještě před koncem roku. Jako nejpravděpodobnější podnět k cenovým tlakům vidí především zdražení ropy a benzínu, stagnace či mírný růst potravin a statistické zkreslení na základě loňských nízkých čísel. Druhý názorový proud se však kloní k deflačním očekáváním. "V následujících měsících už nepředpokládáme výraz
né zvyšování cen pohonných hmot," uvedl Marek Ratkovský z České spořitelny. Analytici, kteří zastávají názor, že zůstane nízká až záporná, dále argumentují tím, že obyvatelstvo svoji mzdu neutrácí a v obavách z nezaměstnanosti dává přednost spoření. Tlak na zvýšení cen v důsledku rostoucí poptávky by tím odpadl.Případná změna úrokových sazeb bude podle expertů záležet na vývoji ekonomiky. Inflace se totiž pohybuje tak nízko, že by národní banka mohla v nejbližší době - buď ještě koncem tohoto měsíce či po zveřejnění listopadových čísel - snížit úrokové sazby. Vzhledem ke zvýšení sazeb v Evropě je sice manévrovací prostor národní banky značně omezen, pokles úroků ve výši 0,25 procentního bodu je ale reálný. "Hodnoty naznačují, že by ČNB mohl
a současné, nebo dokonce i mírně snížené sazby udržet až do poloviny příštího roku," dodal Ratkovský. Pokud se však ukáže, že tuzemská ekonomika nastartovala k růstu, nelze pokles sazeb od očekávat.Zdroj: HN z 9. 11. 1999