Premiéři Visegrádu v Berlíně lobbovali za podporu vstupu svých zemí do EU
Vyhlídka na souběžné přijetí České republiky a Slovenska do Evropské unie je podle premiérů Zemana a Dzurindy realistická a dle názoru předsedy české vlády má též ryze pragmatické důvody.
Premiéry vlád čtyř zemí Visegrádu přijal včera v Berlíně ve svém soukromém sídle na večeři spolkový kancléř Gerhard Schröder. Podle sdělení kancléřského úřadu tím chtěl hostitel v době oslav 10. výročí pádu berlínské zdi poděkovat občanům i vládám Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska za jejich přínos k pokojnému vyústění revolucí jak ve východním Německu, tak ve všech uvedených zemích. To usnadnilo i překonání německého rozdělení.
Kancléř s premiéry Zemanem, Dzurindou, Buzkem a Orbánem probral i otázky týkající se přijetí čtveřice reformních zemí do Evropské unie, přičemž potvrdil, že Německo chce i nadále být advokátem jejich i svých vlastních zájmů. Zpravodaj HN položil v berlínském sídle Dresdner Bank v souvislosti s tamní pódiovou diskusí čtyř premiérů s předními německými politiky, které se zúčastnil také ministr zahraničí Joschka Fischer, českému a slovenskému premiérovi otázku, zda nepovažují za realistické - po rozdělení ČSFR, k němuž došlo tři roky po pádu berlínské zdi - i brzké shledání svých států na půdě EU. Miloš Zeman uvedl pragmatické důvody, jež ho vedou k přesvědčení, že má být Slovensko přijato do unie zároveň jak s ČR, tak i s Polskem a Maďarskem. "Budovat podle Schengenské dohody důkladnou a nákladnou vnější hranici EU by bylo jinak zapotřebí na tisícikilometrovém úseku hranic SR. Ale bude-li Slovensko přijato s námi, postačí to udělat na úseku 93 km hranic SR s Ukrajinou," vysvětlil.
Mikuláš Dzurinda řekl HN, že společný vstup do EU je rozhodně myslitelný, a pokračoval: "Do roka odstraníme i zbylé politické a právní překážky, takže splníme kritéria členství podle kodaňského summitu EU (konaném v červnu 1993)," upřesnil. Slovenský premiér připomněl, že jeho země nehodlá žádat od Bruselu ani od svých partnerů, aby se čekalo, než všichni Středoevropané dokončí přípravy na vstup do unie. Ministr Fischer na úvod diskusního fóra, jehož spolupořadatelem byl kooperační partner HN, deník Handelsblatt, uvedl, že by EU měla být roku 2003 po reformách na rozšíření po všech stránkách připravena. Diskuse potvrdila vůli dokončit privatizaci, kde se "zadrhla", což přiznal český předseda vlády také v případě ČR. Jeho maďarský protějšek Orbán se nezapomněl pochlubit, že jeho země je na tom v daném směru lépe.
Zeman hovořil mimo jiné s předsedou Spolkového sněmu Wolfgangem Thiersem (SPD) o rezoluci poslanců CDU/CSU, jež má na ČR chtít, aby zrušila tzv. Benešovy dekrety před vstupem země do EU. Premiér ČR řekl, že rád přijal ujištění svých hostitelů, podle něhož vládní strany v německém parlamentu, kde mají většinu, určitě přehlasují návrh konzervativní opozice, jenž je podle Zemana "skokem zpět do minulosti". Pokud jde o přípravu vstupu České republiky do EU, připustil, že je zapotřebí zrychlit především legislativní proces přijetí.
Zdroj: HN z 11. 11. 1999