Dveře do Evropské unie se pootevřou možná ještě letos

Zahraniční investoři pohlížejí na zemi pod Tatrami stále s despektem. Dzurindova vláda věří, že svou politikou dosáhne zásadního obratu.

Pouhý rok stačil kabinetu Mikuláše Dzurindy, aby od základu změnil pohled Evropské unie na Slovensko. S obzvláštním potěšením přijala Bratislava zatím neoficiální zprávy o tom, že země pod Tatrami by se, možná ještě letos, mohla přesunout mezi nejžhavější kandidáty na členství v Evropské unii.

Zasloužily se o to spíše politické než hospodářské úspěchy. Evropská komise totiž letos ocenila, že Slovensko splnilo politická kritéria, jejichž nedodržení způsobilo, že nebylo pozváno k jednání o vstupu jako pět evropských států a Kypr už předloni. Tempo hospodářského růstu a s ním síla národní měny však razantně klesají.

Obavy i

Čtyři pětiny veškerých investic vložili zahraniční partneři do podnikatelské sféry, zbytek posílil bankovnictví. Nejvíce investic získalo Slovensko z Německa a Rakouska (po 20 %), které jsou současně jeho hlavními obchodními partnery. Česká republika (jedna šestina slovenského zahraničního obchodu) je mezi investory s 6,9 miliardami Sk až sedmá

Investory odrazují od vstupu na Slovensko problémy příznačné pro většinu reformních zemí. Stěžují si na byrokratické překážky, obávají se nestandardních zákonných úprav a kritizují údajné korupční tendence. Pokud překonají nejobtížnější část cesty na Slovensko, vyjadřují nespokojenost s vysokým zdaněním, absencí řady zvýhodnění nabízených v jiných státech nebo běžných i ve vyspělém světě, a nízkou produktivitou.

Obzvlášť jim pak vadí nedostatečná vynutitelnost práva, jež dále zvyšuje rizikovost investic na Slovensku (i v dalších reformních zemích). Dzurindův kabinet se programově snaží zvětšit příliv zahraničních investic a tyto překážky odstraňovat. Šanci pozvednout zájem investorů poskytne i chystaná privatizace nejzajímavějších podniků.

Zdroj: HN z 17. 11. 1999