Rychle rostoucí irská ekonomika se začíná střetávat s nedostatkem pracovních sil, což podle všeobecného očekávání v příštím roce podváže další hospodářskou expanzi. Přitom jedním z největších problémů Irské republiky minulých let byla vysoká nezaměstnanost, která při vstupu do Evropské unie postihovala pětinu aktivního obyvatelstva. Ještě na počátku devadesátých let se počet žadatelů o zařazení do pracovního procesu v Irsku pohyboval kolem 15 procent, v současné d
obě však se o zaměstnání uchází pouze asi šest procent, v příštích letech by mělo dojít k dalšímu snížení na pět procent.Tento obrat je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů příznivého vývoje irské ekonomiky, která profituje ze svého členství v EU a především z cesty liberalizace. Hospodářské kruhy v Dublinu zdůrazňují, že irská ekonomika patří mezi státy patnáctky k nejotevřenějším, neboť malá země je do velké míry odkázána na mezinárodní spolupráci. Do zemí Evropské unie směřuje přes 70 procent irského v
ývozu. Členství v této organizaci ostatně podstatně ovlivnilo celý hospodářský vývoj v průběhu čtvrt století.Především díky zahraničním investorům, kteří oceňují vysokou úroveň a flexibilitu pracovní síly, jde hospodářský vývoj posledních let prudce nahoru a každoroční přírůstky hrubého domácího produktu jsou vysoko nad průměrem EU (v letošním roce to bude osm procent).
Rozpočtový přebytek má dosáhnout 1,7 miliardy liber, což jsou asi tři procenta HDP. A další čtyři miliardy liber získá stát z příjmů z privatizace. Inflace se přitom pohybuje pod hranicí dvou procent.
Podle dublinských ekonomů ovšem vše nasvědčuje tomu, že hospodářská expanze dosahuje již vrcholu a další vzestup se má zpomalit především kvůli nedostatku pracovních sil, když nezaměstnanost v příštím roce má poklesnout pod pět procent. Zvyšující se poptávka po pracovních silách bude mít za následek tlak na zvyšování mezd a čekají se aktivity odborů v tomto směru. Během posledních let se zvýšily mzdové rozdíly mezi zaměstnanci soukromého sekt
oru pracujícího především pro vývoz na jedné straně a veřejným sektorem a odvětvími, jejichž činnost se zaměřuje na vnitřní trh, na straně druhé. Dublinská vláda učinila již také první krok ke snížení disparit, když stanovila s platností od dubna příštího roku minimální hodinovou mzdu na 3,4 irské libry.Řešení mzdových požadavků již probíhá v soukromém sektoru, především v amerických podnicích působících na irském ostrově. Tyto společnosti řeší mzdové požadavky cestou zainteresování zaměstnanců na hospodářských výsledcích, některé také odměňují zaměstnance přidělováním akcií. Což ovšem vzbuzuje žárlivost u zaměstnanců veřejného sektoru. A podle řady očekávání budou jednání o tomto problému jedním z klíčových bodů ekonomického vývoje příštího roku.
Zdroj: HN z 17. 11. 1999