Domácnosti stále více spoří

Podle údajů zveřejněných v časopise The Economist se může dnes jen polovina zemí s rozvíjející se ekonomikou prokázat vyšší mírou úspor obyvatelstva než v 80. Letech. Česká republika mezi ně patří. Poměr úspor k hrubému domácímu produktu bude v porovnání s 80. Léty letos o 10 procent vyšší a dosáhne asi 35 procent. Tím se dostáváme hned za známé asijské tygry Malajsii a Jižní Koreu.

Nejvíce úspor stále nosíme do banky. Podle průzkumů veřejného mínění, které letos na jaře provedla agentura Sofres Factum, 62 procent lidí ukládá úspory na vkladní knížku. Na sporožirových a postžirových účtech nechává své peníze 54 procent, o něco málo více jich volí termínované vklady. Celých 41 procent dotázaných uvedlo, že ukládá své úspory nebo alespoň jejich část doma. To je nejvíce od roku 1995. Podle údajů ČNSB měly do konce srpna 1999 domácnosti uloženo na běžných účtech 168,5 miliardy korun, na termínovaných vkladech v cizí měně 81,9 miliardy korun.

Dalším v pořadí oblíbenosti je stavební spoření. Třetina populace má u stavebních spořitelen uloženo přibližně 85 miliard korun. Celkem 33 miliardy korun jsou zatím u penzijních fondů. Kampeličkám lidé svěřili 10 miliard korun. Životní pojištění považuje za výhodné uložení úspor pouze malá část obyvatel a předepsané pojistné dosáhlo devíti miliard korun.

U dalších investičních instrumentů se nedá bohužel přesně určit podíl soukromých a institucionálních investic. To se týká například investičních a otevřených podílových fondů. V těchto posledních je dnes shromážděno 42,5 miliardy korun.

Ostatní investiční instrumenty jsou využívány méně a patří mezi ně nákup nemovitostí, starožitností, zlata, drahých kamenů a šperků, případně uměleckých předmětů, sbírek a podobně. Kromě nákupu nemovitostí však nemají tyto alokace úspor obyvatelstva pro ekonomiku valnou cenu.