S nadcházejícím helsinským summitem sílí úvahy o možném datu rozšíření EU
Vytváření nezbytných podmínek pro rozšíření Evropské unie se stále více jeví jako dvojsměrný proces. Pouhé tři týdny před helsinskou vrcholnou schůzkou Evropské unie se čile spekuluje o tom, zda na ní bude vyřčeno datum nového rozšíření. A pokud ano, kdy tedy budou první kandidáti přijati. Něco světla do této problematiky vnesl hlavní vyjednávač EU Klaus van der Pas, který tento týden na
regionální konferenci v Bruselu konstatoval, že je zcela reálné sjednat podmínky rozšíření do konce roku 2001.V polovině příštího roku už totiž rozhovory zahrnou všechny kapitoly evropského práva a pak by mělo stačit 18 měsíců na vyřešení problémů, které se ještě "po cestě" vyskytnou. Takový kalendář podle van der Pase dobře ladí s vnitřními změnami unie a s jejími přípravami na rozšíření. Nezbytná reforma unijních institucí má být rámcově hotova do konce příštího roku a v dalším roce by ji měla patnáctka
schválit. Proces ratifikace smluv s prvními uchazeči pak zabere přibližně rok a mohl by být završen před koncem roku 2002. "Nejhorší by ovšem bylo sjednání členské smlouvy, kterou by daná země nebyla s to plnit nebo jež by vedla k oslabení unie," varoval van der Pas.Na summitu, který se v hlavním městě předsedajícího Finska sejde 11. a 12. prosince, by podle očekávání měly být přizvány k rozhovorům další země. K nynějším šesti, což jsou ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Kypr, by tak přibyla šestice dalších - Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Slovensko. Jestliže jako první možné datum nového rozšíření unie bývá zmiňován počátek roku 2004, nelze vyloučit, že mezi zmíněnými dvěma skupinami dojde k přesunům. Vzhledem k tomu, že se ekonom
ická úroveň jednotlivých zemí velmi liší a každá z nich má své specifické problémy, stále zřetelněji se v Bruselu zdůrazňuje potřeba individuálního přístupu.Nejlépe připraveny se zatím zdají být Maďarsko a Polsko, větší problémy vykazují podle Evropské komise Estonsko a Slovinsko, zatímco Česko ještě čeká zásadní restrukturalizace. Malta a Kypr tak jako jediné z dvanácti kandidátů už prakticky splňují potřebná kritéria. Paradoxně ovšem Kypru stojí v cestě politická překážka vyplývající z mnohaletého rozdě
lení ostrova. Určité naděje na vyřešení tohoto problému se rýsují v souvislosti s nynější zesílenou diplomatickou aktivitou, do níž je zapojeno i Turecko. Také Ankara usiluje o členství v unii, avšak ani na helsinském summitu v tomto směru asi nelze čekat víc než potvrzení příslibu.Kdo z uchazečů má nejblíže k Maastrichtským kritériím?
| Inflace % | Rozp. deficit % HDP | V eřejný dluh % HDP | |
| ČR | 2,3 | 2,0 | 26 |
| Estonsko | 4,0 | 1,5 | 28 |
| Ma ďarsko | 9,9 | 3,9 | 59 |
| Polsko | 7,8 | 2,5 | 49 |
| Slovinsko | 5,6 | 1,0 | 23 |
| Maastricht | 2,2 | 3,0 | 60 |
Zdroj: HN z 19. 11. 1999
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
Tesla kašle na údržbu a prezentuje to jako výhodu. Mezitím německý TÜV Report označuje Model 3 za nejhorší elektromobil, kvůli údržbě
S Fabií zatím nezatočí, ale jinak je MG3 hodně zajímavý hybrid. Však se na něj podívejte
