Stejná práce, stejné místo, stejný přínos pro firmu. Ze dne na den se však na výplatní pásce objeví vyšší cifra jen proto, že se člověk díky přibývajícím letům přehoupl přes hranici, za níž už tabulky diktují vyšší plat. Tento systém používá pro výpočet mezd řada velkých domácích firem, v nichž má hlavní slovo stát. "Tyhle 'věkové automaty' jsou pro firmy velmi nevýhodné. Neodrážejí skutečný výkon zaměstnance," říká personální ředitel elektráre
nské společnosti ČEZ Petr Miller. "Samozřejmě, že zkušenosti hrají důležitou roli, ale lidé jsou různí - někdo je špičkovým odborníkem ve třiceti, někdo to ve stejné profesi nezvládne do padesáti. Zaměstnanec má pro nás stále stejný přínos, ale tím, jak stárne, se prodražuje. 'Věkové automaty' se nyní snažíme zlikvidovat, narážíme však na silný odpor odborů," dodává. Mzdové tabulky přežívají nejen ve společnosti ČEZ, ale například i ve vítkovických hutích, některých dceřiných firmách petrochemického holdingu Unipetrol či v podnicích, které prodávají plyn a elektřinu. Sociolog Jiří Večerník upozorňuje: "Pokud by se firma chovala hospodárně, pak se jí starší lidé nevyplatí, protože jsou drazí.Tím by byli výrazně více ohroženi propouštěním." Zatím se to však v podnicích příliš neprojevuje - polostátní firmy totiž nic nenutí chovat se hospodárně. Dosažený věk ovšem ovlivňuje i platy ve státní správě a institucích financovaných ze státního rozpočtu, ve státním výzkumu či ve školství. A to nejen v České republice,
ale i v řadě zemí západní Evropy či v USA. Podle tabulek platí téměř všechny státy i zaměstnance ambasád, a to nejen diplomaty, ale i další personál. Raději tedy zaměstnají třicetiletého než padesátiletého údržbáře. "Tento typ odměňování nedokáže dobře zhodnotit skutečný přínos zaměstnance.Lidi nemotivuje, jejich profese je prostě jednou zařazena do určité kategorie a oni si většinou platově polepší jen tím, že zestárnou," míní Martina Šmidochová, specialistka na personalistiku v poradenské firmě PriceWaterhouseCoopers. Proč tedy dosud v řadě firem právě věk výrazně promlouvá do výšky platu? "Do určité míry je to tradice z minulých dob. Prostě to fungovalo dál po staru a nikdo se nad tím nepozastavoval. Pro firemní personalisty je to navíc pohodlné, nemusí
se příliš zabývat hodnocením lidí. Kouknou do tabulek a vidí. Na první pohled to navíc vypadá jako průhledný systém. Navíc snížit někomu plat je dost obtížné. Ve velkých podnicích pak každá změna platů narazí na odpor odborů," řekl nedávno sociolog Martin Mácha, ředitel Výzkumného ústavu práce. To potvrzuje i současné složité vyjednávání v elektrárenské společnosti ČEZ, kde se snaží se systémem platů ovlivněných věkem skoncovat. "U řady lidí by se to nepříjemně podepsalo na životní úrovni. To je nepřípustné," říká jeden z odborářů ČEZ, který si nepřál být jmenován.Průměrná mzda v ČEZ nyní přesahuje dvacet tisíc korun měsíčně. S platovou soustavou diktovanou věkem se chtějí postupně rozloučit i další firmy. "Teprve před časem jsme si nechali od prestižní poradenské firmy zpracovat návrh, jak co nejlépe do platů promítnout skutečný přínos zaměstnanců," uvedl personální ředitel jedné z firem zabývajících se prodejem plynu, jenž si nepřál být jmenován. Pevné, jasně dané platové tabulky vyhovují podle odborníků
především lidem, kteří mají rádi jistotu. Vědí, že o moc si polepšit nemohou, ale také vědí, že nemohou příliš ztratit. "Zaměstnání ve službách státu je většinou finančně méně atraktivní než v soukromé sféře a právě to je jeden z důvodů, proč tam pevné mzdové tabulky a ohled na věk fungují.To platí i ve většině vyspělých zemí," řekl Mácha. I ve státní správě jsou však vedle pevného platu omezené možnosti, jak lidi motivovat. Vedle základního platu je to hlavně osobní ohodnocení, které může dosahovat až desítek procent základního platu, a také odměny. Podle Jiřího Večerníka ze Sociologického ústavu právě mzdové tabulky odrazují mladé lidi, aby nechodili pracovat například do výzkumu či do školství. "Vždyť podle těchto tabulek můžete dát mladému odborníkovi t
ak kolem deseti tisíc," míní Večerník. Věk naopak nehraje výraznou roli při určování výšky platu u soukromých firem, především těch se zahraničním kapitálem. Studie firmy PriceWaterhouseCoopers upozorňuje, že firmy se zahraničním kapitálem zaměstnance častěji hodnotí a výsledky hodnocení pak velmi výrazně ovlivňují výši platu.
Zdroj: MF Dnes z 22. 11. 1999