Hlavní událost, která v těchto dnech hýbe světovou ekonomikou boj o pře vzetí německého Mannesmannu britsko-americkou firmou Vodafone AirTouch, se stáv
á politickým problémem.Názor německého kancléře Gerharda Schrödera, že násilná převzetí mohou mít negativní dopad na německou firemní kulturu, odmítl o víkendu britský premiér Tony Blair. Označil dokonce Schröderovu výzvu zahraničním firmám z konce minulého týdne, aby se s německými firmami spojovaly spíše formou dohodnutýc
h fúzí než cestou nepřátelských převzetí, za přehnanou. Schröder svá slova pronesl v souvislosti s pokusem britskoamerické telekomunikační firmy Vodafone AirTouch ovládnout konkurenční německý Mannesmannn. "Žijeme v rámci evropského trhu. Evropské společnosti přebírají evropské firmy, třeba britské a naopak.To je prostě evropský trh," hájil principy volné soutěže britský premiér. Proti jakémukoli zasahování politiky do boje mezi Mannesmannem a Vodafone AirTouch se postavil i sám šéf německé společnosti Klaus Esser, kterého se celá záležitost přímo týká. "Nenechám se do téhle politické hry zatáhnout. To by nebylo správné," vyjádřil se s tím, že se musí jednat o ekonomické rozhodnutí, a přijmout je musí akcionáři. Ti jsou podle Essera "natolik chytří, aby poc
hopili, že nesouhlasný postoj Mannesmannu je správný".Došlo na lámání chleba
Doposud se v politických kruzích v EU hovořilo pouze o tom, jaké výhodné možnosti společný trh nabízí. Jakmile ale došlo na lámání chleba a objevil se konkrétní problém, mnozí političtí lídři začali obracet. Vodafone AirTouch se o převzetí Mannesmannu nejdříve pokoušel přátelsky a nabízel 106 miliard dolarů. Po odmítnutí svou nabídku formou výměny akcií zvýšil na rekordních 129 miliard. Díky tomu, že cena britsko-americké
ho kolosu stoupla, dosahuje v současné době nabídka hodnoty 135 miliard dolarů.Vodafone AirTouch chtěl dokonce převzít i dluh Mannesmannu v hodnotě asi pětadvaceti miliard dolarů, přesto byl odmítnut. Nechce se však vzdát a o celé věci nyní rozhodnou akcionáři Mannesmannu tím, jestli na nabídku, jejíž celková výše se blíží 160 miliardám dolarů, přistoupí či nikoliv. "Nechápejte mě špatně, nestavím se proti tomu, aby cizinci přebírali podíly v německých firmách, stavím se však proti jistým metodám, které po
užívají," snažil se svá slova zmírnit Schröder s tím, že nájezdníci někdy podhodnocují výhody německého systému řízení podniků. Navíc dal najevo, že kromě morální podpory nemá německá vláda po ruce žádné páky, kterými by mohla celý souboj ovlivnit.Schröder
a v jeho stanovisku podpořili i někteří další němečtí politici, a to jak pravicoví, tak levicoví. Ti se obávají, že nepřátelské převzetí by mohlo vést k vlně propouštění zaměstnanců Mannesmannu. "Mannesmann by se neměl stát regionální dceřinou společností londýnské firmy," prohlásil například představitel sociálních demokratů Wolfgang Clement s tím, že "Mannesmann má na některých evropských trzích lepší pozici než britskoamerická firma". Proti nabídce Vodafone AirTouch vystoupili kvůli obavám o místo i sami zaměstnanci Mannesmannu. "Podporujeme snahu vedení zachovat nezávislost společnosti," uvedli ve svém prohlášení.Zdroj: LN z 23. 11. 1999