Ještě před třemi lety se zdálo, že pokud země okamžitě nepřijme antidumpingový zákon, který tuzemský trh ochrání před neoprávněně levnými dovozy zboží, některé průmyslové obory se zcela položí. Výsledek po dvou letech, kdy zákon platí, je však mizivý - pouze dva podniky, z toho jeden vlastněný zahraničním kapitálem, se odhodlaly na ministerstvo průmyslu a obchodu vůbec podat podnět k zahájení šetření. První podnět k šetření dumpingových dovozů dostalo mini
sterstvo až loni. "Šlo o dovoz holandské a dánské mléčné kojenecké výživy. Šetření však skončilo poté, kdy tuzemský výrobce výživy, Heinz-PMV, vlastní produkci u nás sám ukončil. Druhý případ začal letos v září a šetření probíhá," uvedl šéf odboru antidumpingu ministerstva průmyslu Miroslav Korčák.Letošní šetření bylo zahájeno z podnětu olomoucké společnosti Solné mlýny, která se ohrazuje proti dovozu z Německa. Představy politiků byly přitom odlišné. "Je to cesta, jak ochránit český trh před zahraničním zbožím, které likviduje domácí výrobu," tvrdil ještě na začátku roku 1997 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Svaz průmyslu a dopravy nyní připouští, že využití zákona proti dovozům je zcela minimální. "Jsme z toho zklamaní," řekl šéf odbor
u průmyslové politiky svazu Boris Dlouhý. Co je to dumping? Jde o případy, kdy je dovozová cena výrobku nižší než jeho cena na domácím trhu.Cenový rozdíl a množství importu přitom musí být tak velké, aby postižený výrobce mohl prokázat, že právě tento dovoz způsobil škodu nejen jemu, ale celému odvětví. "Je to neproveditelné," říká na adresu antidumpingového řízení prezident České obuvnické asociace Václav Novotný. Výrobci obuvi a textilu přitom byli jedni z těch, kteří zákon před lety považovali za svou z
áchranu. Obdobně hovoří i Jiří Kohoutek z Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu: "Žádný podnět k antidumpingovému šetření jsme nakonec vůbec nepodali. Zjistili jsme, že nejsme schopni prokázat újmu odvětví nebo vůbec dohledat všechny firmy, které k nám například textil dovážejí. Zákon je prostě velmi složitý." Ministerstvo však upozorňuje, že zákon odpovídá mezinárodním směrnicím a je zcela srovnatelný s obdobným zákonem Evropské unie. "Problém je v tom, že podniky přecenily jeho účinnost. Antidumpingové šetření prostě nemůže začít proto, že přijde jeden stánkař, jehož soused prodává levněji," říká Korčák. Podniky jsou nicméně přesvědčeny, že zákon by se dal lépe využít."Zákon připouští dvanáctiměsíční lhůtu pro vyšetřování. Do té doby může dotčený výrobce přestat existovat," říká ředitel Solných mlýnů Odon Hajíček, jehož podnik spočítal škodu způsobenou dovozy na desítky milionů korun. Právník Richard Wagner, který zemi dříve zastupoval ve Světové obchodní organizaci, souhlasí s výtkami obou
stran. "Evropská komise má pro antidumping školené úředníky, takže šetření jde rychleji. Na druhé straně jsou i šikovné evropské asociace, jež jsou schopny dát informace rychle dohromady a zákon využít," uvádí Wagner.
Zdroj: MF Dnes z 29. 11. 1999