Mzdy jsou letos v průměru o 948 korun vyšší než loni. Na první pohled dobrá zpráva má však pro mnohé svou stinnou stránku. Za uplynulý rok přibylo v zemi 162 tisíc nezaměstnaných. A jak spolu tyto dvě informace souvisí? Většina ekonomů se shoduje, že lidé, kteří letos přišli o práci, doplácejí na to, že jim zaměstnavatelé naslibovali příliš velké zvýšení platů. "Průmyslovým firmám klesá výroba i tržby. Zároveň jim rostou náklady, protože přistoupily na
požadavky odborů, že budou zvyšovat mzdy.Tak vznikají velké tlaky na propouštění," míní Monika Procházková z Patria Finance. Milan Štěch, místopředseda Českomoravské komory odborových svazů, ovšem odmítá, že by rostoucí nezaměstnanost měly na svědomí pouze nadměrné požadavky odborů. "V průmyslu nyní probíhá restrukturalizace a zeštíhlování. Zavádějí se nové technologie, které by vedly k propouštění i v případě, že by mzdy rostly pomaleji," míní Štěch. Přiznává však, že vysoký růst mezd mohl propouštění ur
ychlit.Jediným zaměstnavatelem, který byl v tomto roce schopen nabídnout svým pracovníkům rychlý růst mezd bez většího propouštění, se tak stal stát. Odbory totiž už koncem loňského roku vymohly na vládě sedmnáctiprocentní růst tarifů. A tak zatímco v minulých letech výdělky lidí pracujících pro státní a veřejné instituce výrazně pokulhávaly za ostatními, v tomto roce se poprvé vývoj otočil. Průměrná mzda státního zaměstnance stoupla o 14 procent, tedy o 1359 korun. Propuštěno přitom bylo jen 2,3 procenta
z těch, kdo pro stát pracují.Zdroj: MF Dnes z 30. 11. 1999