Přesčasů ubývá, neboť jsou pro firmy příliš drahé

Časy, kdy desítky hodin placených přesčasů výrazně vylepšovaly rozpočty domácností řady lidí, pomalu odeznívají. Ještě loni pracovala v zemi třetina všech zaměstnanců v placených přesčasech, ale dnes je to už jen čtvrtina, tedy asi o dvě stě tisíc méně. V porovnání s rokem 1997 pak pracovníků, kteří dostávají zaplacené přesčasy, ubylo téměř tři sta tisíc. "Máme od podniků méně žádostí o povolení přesčas. A stále méně jich pak kvůli rostoucí nezaměstnanosti schvalujeme," říká Jiří

Rozšiřující se davy nezaměstnaných, tlak na zvyšování produktivity a smluvní platy, které zohledňují odvedenou práci, a ne to, jak dlouhou dobu lidé v zaměstnání tráví - to jsou dva hlavní důvody, proč placeným přesčasům zvoní hrana. "Snažíme se je velmi výrazně omezovat. Jsou totiž velmi drahé a zároveň znakem nepříliš organizačně schopného vedení firmy," říká personální šéf Unipetrolu Vilém

Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce potvrzuje, že omezování placených přesčasů je projevem toho, že většina podniků bojuje s náklady. "Propad v průmyslu i stavebnictví také dokládá, že firmy nemají tolik zakázek, proto přesčasy klesají," míní Baštýř. Situace ve Škodě Auto, Unipetrolu a dalších firmách však vypovídá o tom, že přesčasy mizí i z úspěšných podniků. Pokud

"V některých oborech, kde poptávka zaznamenává sezonní výkyvy, se jim však nelze vyhnout. To byl třeba případ Čokoládoven, kde jsem dříve pracoval," dodává. Desítky hodin přesčasové práce odsuzují i psychologové. Výrazné protahování pracovní doby totiž jednak výrazně snižuje pracovní výkon, na druhé straně naopak výrazně zvyšuje riziko pracovních úrazů. Statistická data o ústupu přesčasů vš

Zdroj: MF Dnes z 2. 12. 1999