Protichůdné názory na další postup rozšiřování Evropské unie zazněly z Berlína a Bruselu. Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder (SPD) v pátek za výslovného souhlasu opoziční Křesťanskodemokratické unie zastával ve vládním prohlášení k evropské politice před helsinským summitem Evropské unie jednoznačné stanovisko ve prospěch rozšiřování patnáctky a uvítal, že má nově zahrnout celkem 12 zemí střední a východní Evropy.
Naproti tomu komisař EU pro vnější vztahy Chris Patten řekl v interview pro dnešní Der Spiegel, že by se takový krok měl teritoriálně omezit jen na několik států. Patten v tomto kontextu jmenoval pro příští vlnu rozšíření pouze Polsko, Maďarsko, ČR, Estonsko a Slovinsko, přičemž po jejich
vstupu "by měla být na delší dobu učiněna rozšiřování přítrž". Na adresu Turecka komisař uvedl, že to je otázka ještě mnohem vzdálenější budoucnosti a že podle jeho soudu "lze být docela dobře členem evropské rodiny", a přitom k EU nenáležet.Při páteční debatě ve Spolkovém sněmu se naproti tomu shodly SPD, CDU a FDP, že rozšíření EU bude patřit k největším vymoženostem končícího století, přičemž podle kancléře Evropa stojí po sjednocení Německa rovněž před obnovením své jednoty. Spolu s ministrem zahranič
í Joschkou Fischerem se šéf německé vlády vyslovil i pro to, aby byl Turecku přiznán status kandidátské země.Rozdílný názor formuloval na půdě německého parlamentu jen šéf bavorské Křesťanskosociální unie Edmund Stoiber, který s podobnými argumenty jako komisař Chris Patten odmítl změkčování kritérií pro přijetí nových členů a požadoval pro "ochranu stávajících členů EU" co nejdelší přechodná období.
Podle Stoibera musí být rozšíření pečlivě naplánováno, neboť jinak hrozí, že "místo toho, abychom my stabilizovali východní země, tyto státy budou destabilizovat nás". Výslovně odmítl názor předsedy Evropské komise Romana Prodiho, že by se kritéria přijímání do Evropské unie měla vykládat "inteligentně".
Zdroj: HN z 6. 12. 1999