Za "reálný" termín vstupu ČR do Evropské unie označil na summitu v Helsinkách český premiér Miloš Zeman rok 2003. Předseda vlády ČR uvítal rozhodnutí unie, že bude sama připravena přijmout nové členy po roce 2002, přičemž podotkl, že na přistoupení k EU k 1. lednu 2003 trvají všichni kandidáti dosavadní první skupiny rozšíření. Reagoval tak na debatu, kterou vyvolalo usnesení helsinského summitu EU a jeho výklad ze strany komisaře Güntera Verheugena, podl
e kterého může podpis smluv o přistoupení a jejich následná ratifikace začít teprve tehdy, až bude v platnosti novela Smlouvy o EU, jejíž ratifikace začne zřejmě na počátku roku 2001.Český ministr zahraničí Jan Kavan se domnívá, že EU ukončí práci na revizi své základní smlouvy v prosinci příštího roku. Její ratifikace by nemusela být tak dlouhá jako u minulých mutací, protože nepůjde o dalekosáhlé změny.
"Nevidím důvod, proč čekat na ukončení ratifikace smlouvy, abychom mohli zahájit práci na našem směru," prohlásil šéf české diplomacie poněkud mlhavě. Kavan následně potvrdil, že je možné počítat se vstupem k 1. lednu 2003, protože unie chce být hotova se svou reformou v předcházejícím roce. "Skutečnost, že první přistoupení mohou nastat k 1. lednu 2003,
nebyla zpochybněna," vysvětlil.Oba čeští politikové vyjádřili velké uspokojení nad nabídkou jednání Slovensku. "Chci slovenským představitelům upřímně blahopřát. Česká republika má zájem na tom, aby Slovensko vstoupilo do EU co nejdříve, pokud možno společně s námi, nikoli ovšem za cenu zpoždění ČR," řekl Zeman. Připomněl, že společný vstup by Praha, ale i Varšava a Budapešť uvítaly i z ekonomických důvodů, protože v opačném případě budou nuceny posílit 1400 kilometrů dlouhou hranici se Slovenskem jako v
nější limit schengenského prostoru. Kdyby Bratislava vstoupila do EU zároveň s Prahou, stačilo by náležitě "vybavit" jen jeho 90 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou.Zdroj: HN z 13. 12. 1999