Rozdílné názory na právě skončený helsinský summit Evropské unie zazněly včera z úst některých evropských politiků stejně jako z komentářů předních evropských listů. Tématem číslo jedna je přitom přiznání
oficiálního kandidátského statusu Turecku.Patrně nejstručněji a zároveň nejotevřeněji se k tomuto kroku vyjádřil bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, když včera prohlásil, že "Turecko nemá v EU místo". "Turecko není evropská země, leží v Asii," rozvedl své kategorické tvrzení. "Nemá (v EU) místo nikoli proto, že jde právě o Turecko, jinak zcela úctyhodnou zemi, nýbrž prostě proto, že to není evropská země."
Francouzský ministr-zmocněnec pro evropské záležitosti v ministerstvu zahraničí Pierre Moscovici ale takovou kritiku odmítl s tím, že "Evropská unie není křesťanským klubem". Připustil současně, že EU si dá načas, než Turecko vstoupí do Evropy.
Kritický hlas pozvedl v Německu předseda opoziční křesťanskodemokratické unie Wolfgang Schäuble. "Rozhodnutí učinit z Turecka bez dalších podmínek kandidátskou zemi ohrožuje akceptování evropské myšlenky v očích veřejnosti a způsobuje víc škody než užitku," řekl.
Pevné přesvědčení, že se Turecko stane plnoprávným členem Evropské unie dříve, než by leckdo očekával, vyjádřil turecký premiér Bülent Ecevit. Jeho optimismus sdílejí i turecká média. "Vstoupíme (do EU) v roce 2004," hlásá palcový titulek listu Sabah.
"Myslím, že pan Ecevit má pravdu. Rozhodně to nepotrvá 20 let," řekl o vstupním procesu Turecka do EU evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Ochotu aktivně podpořit Turecko v jeho cestě do EU vyjádřilo také Řecko, u něhož ještě minulý týden vládly obavy, zda udělení kandidátského statusu Ankaře nebude vetovat. "Dynamika tohoto okamžiku se nesmí promarnit," řekl včera řecký ministr zahraničí Jorgos Papandreu.
Evropská unie se musí zvětšit a také se zvětší. Cenou za tento růst však bude snížená akceschopnost, varuje Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Je správné, že Slovensko bylo odměněno zařazením mezi kandidáty za to, že se zbavilo autokratického Mečiara, protože hospodářsky drží krok s Maďarskem a Českem. Je však chybou přistupovat stejně k Rumunsku a Bulharsku, protože tyto země jsou hospodářsky ještě tak vzdálené požadavkům un
ie, že pro ně zbývají jen dvě realistické možnosti: Věčná jednání nebo přijetí "naoko" jako příspěvek ke stabilizaci Balkánu, což ale bude destabilizovat unii, píše německý list Süddeutsche Zeitung.Může unie zemřít? zeptal se francouzský list Le Figaro a zdůraznil, že začíná závod mezi integračním projektem, kterým je jednotná měna, a mezi projektem dezintegračním, jímž je rozšiřování unie. Bez politické vůle existuje reálné nebezpečí, že se stane velkou zónou volného obchodu a NATO na ni rozšíří svou voj
enskou strukturu.Zdroj: HN z 14. 12. 1999