Navzdory četným nepříznivým vlivům si maďarské hospodářství i letos udrželo solidní růst kolem čtyř a půl procenta a v nadcházejícím roce očekává přinejmenším obdobný výsledek. Skutečně dobrou kondici této reformní ekonomiky potvrdilo její hodnocení na summitu v Helsinkách, kde bylo Maďarsko spolu s Polskem jmenováno jako země s největší šancí být v Evropské unii první, před Českou republikou a Slovinskem. Maďaři se také zdají být nejnetrpělivější. Budapešť trvá
na tom, že do konce roku 2002 bude země na vstup plně připravena, i když maďarští rolníci tuto euforii tak docela nesdílejí."Příští rok bude již čtvrtý v pořadí, kdy maďarská ekonomika vykáže růst v rozsahu čtyř až pěti procent," citoval list Financial Times v příloze plně věnované Maďarsku guvernéra Národní banky Györgye Suranyiho s tím, že celkový výhled hospodářství působí optimisticky. Letošní rok přitom nepatřil zrovna k nejšťastnějším. Maďarsko zápolilo s následky finanční krize v Rusku, které je vý
znamným odběratelem především jeho zemědělské a potravinářské produkce. Válka v sousední Jugoslávii odradila od návštěv v regionu mnohé potenciální turisty a přerušením plavby na Dunaji se zkomplikovala a prodražila doprava. Nosný agrární sektor navíc poškodily jarní povodně.Ke kladným výchozím momentům pro příští rok jistě patří včera zveřejněný listopadový údaj o vývoji inflace, který je o něco nižší, než se čekalo. Ani letos se sice Maďarsku nepodaří dostat inflaci do řádu jednomístných čísel, ale ukazatel za celý rok by měl jen nepatrně překročit deset procent. Pro příští rok si pak vláda stanovila ambiciózní cíl snížit na šest až sedm procent.
Zlepšují se tendence ve vývoji veřejných financí. Deficit státního rozpočtu by neměl překročit čtyři
procenta hrubého domácího produktu (loni 4,7) a pro rok 2000 vláda stanovila ekvivalent 3,5 procenta HDP.Exportu, který je hlavním motorem růstu, pomáhá postupné zlepšování konjunktury v zemích patnáctky, na něž připadá již více než 70 procent vývozu a 60 procent dovozu. Říjnové zpomalení růstu prodejů v meziročním srovnání proto vyvolalo znepokojení analytiků, jde však nejspíš jen o sezónní výkyv.
Dlouhodobě blahodárný vliv má na maďarskou ekonomiku zájem zahraničního kapitálu. V přílivu přímých zahraničních investic - celkem přes 20 miliard dolarů - tato země po většinu 90. let vedla mezi reformními trhy. Obory, na něž se zahraniční firemní partneři soustředili, patří k technologicky vyspělým, vytvářejí nová místa, vedou ve vývozu a pomáhají udržet na
slušné úrovni výzkum a rozvoj. Přestože všechny hlavní transformační kroky včetně rozsáhlé privatizace už Maďarsko podniklo, vláda není spokojena zejména se slabou rolí malých a středních firem a s celkově nedostatečnou produktivitou.Zdroj: HN z 15. 12. 1999