Stárnutí populace

Sledování demografických procesů je tradičně významnou součástí studií společenského vývoje. Význam demografických rozborů dnes stoupá proto, že vývoj dlouhodobě prokazuje zásadní přeměny věkových struktur v řadě relativně uzavřených národních populací. Pozornost demografů je věnována rozborům faktorů, které na tyto procesy demografického stárnutí působí. Dochází k hodnocení jejich významu a z hlediska nezvratnosti jejich vlivu v podmínkách jednotlivých států, případně jejich různých seskupení. Na základě posouzení objektivity tendencí, které se prosazují zejména v míře porodnosti a úmrtnosti obyvatelstva, jsou zpracovávány dlouhodobé projekce nebo prognózy demografického vývoje. Ty by měly být jedním z významných podkladů pro prozíravé rozhodování.

Demografové na základě svých studií prokazují, že jak u nás, tak i v dalších státech probíhá proces nebývale rychlého stárnutí populace. Vzhledem k významu tohoto jevu, který má řadu ekonomických a sociálních souvislostí a ovlivňuje tedy i úvahy o dalším vývoji, zprostředkováváme čtenářům několik informací o situaci doma a za hranicemi.

Pokud jde o Českou republiku vycházíme ze studie zpracované kolektivem autorů katedry demografie a geodemografie UK Populační vývoj České replubliky 1995, DemoArt, Praha 1996. Vybrali jsme zejména informace, které umožňují čtenáři porovnat demografický důsledek různých, v současné době znovu posuzovaných názorů na důchodový věk (graf 3 a 4 a tabulky 1 a 2).

Informace o populačním stárnutí v OECD a státech G 7 (graf 6 a graf 8) jsou převzaté ze zpráv OECD News Release, Nov-1996 Informace o Evropské unii jsou ze studie Evropské komise Demografická situace v Evropské unii 1995, o jejímž obsahu chceme stručně čtenáře zároveň informovat.

Studie totiž přináší přehledný a zasvěcený výklad procesů demografického vývoje Evropské unie a dílčím způsobem i jednotlivých členských států. První část, nazvaná Populace EU: přehled a perspektivy, přináší informace o zpomalení růstu populace obyvatelstva Evropské unie a základních faktorech, které tento proces ovlivňují. Ukazuje také na jejich důsledek - snižování podílu mladých a růst podílu starých obyvatel (viz grafy 5 a 7). Studie v té souvislosti poukazuje na regionální rozdíly demografických procesů a jejich vliv na další vývoj. Jako hlavní faktory, které rozdíly způsobují, uvádí diferencované snížení porodnosti a úmrtnosti a zvyšování věku dožití.

Druhá část studie je věnována demografické budoucnosti. V ní se poukazuje na nezbytnost zkoumání a hodnocení důsledků vývoje zejména na zaměstnanost, vzdělávání a sociální zajištění obyvatel s ohledem na měnící se věkovou strukturu populace. Studie charakterizuje změny, ke kterým došlo mezi lety 1960 a 1990 ve struktuře typů rodin a narozených dětí a změny, ke kterým došlo mezi roky 1975 a 1991 v zaměstnanosti. Zajímavý je také negativní výsledek zkoumání často diskutované souvislosti mezi mírou ženské aktivity a fertility ve státech Evropské unie a další aspekty, obvykle ve dvou variantách zpracované demografické prognózy do roku 2025. Ve zvláštní grafické příloze zaujme podle jednotlivých členských států uvedený průměrný růst produktivity práce, potřebný ke kompenzaci demografického stárnutí, vyjádřený ve čtyřletých intervalech od roku 1981 do roku 2025.

Pramen

Ekonom 6/1997