Sociální výdaje na bydlení vzrostly za první pololetí o 120 procent
Počet lidí s podprůměrnými výdělky letos po dlouhé době mírné klesl, ale význam sociálních příjmů v rozpočtech domácností naopak stoupl. Podprůměrné mzdy mělo podle posledních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí asi 62 procent zaměstnanců, což je o jedno procento méně než před rokem. Celkové příjmy průměrné domácnosti však tvoří z makroekonomického hlediska téměř 24 procent dávky z
e státního systému sociálního zabezpečení, což je podle odhadu o 0,7 až 0,8 procenta více než v loňském roce. Tento trend je však výsledkem především loňské a letošní valorizace důchodů. Bez zajímavosti určitě není, že i když se průměrný důchod reálnou hodnotou velmi přiblížil úrovni před deseti lety, "vylepšovali si" penzisté své celkové příjmy pracovními výdělky. Svědčí o tom nárůst podílů pracovních příjmů důchodců v jejich rozpočtech o 0,3 procenta. Negativem růstu životní úrovně penzistů je deficit na důchodovém účtu, který již před koncem roku přesahoval 15 miliard korun.Vzhledem k vývoji na trhu práce výrazně vzrostly výdaje státu na nezaměstnanost. Prudký nárůst byl patrný především v prvním pololetí, kdy objem podpor byl prakticky o 10 procent vyšší než za stejné období roku 1998. Ztráta pracovních příjmů značného množství lidí se promítla i do výdajů na ostatní druhy sociálních dávek. Některé okresní úřady musely už v polovině roku žádat o zvýšení prostředků, které jim původně byly přiděleny na ce
lý rok.Nejvíce se nárůst sociálních výdajů projevil u příspěvků na bydlení, na které musel stát jen za prvních šest měsíců vynaložit téměř o 120 procent více než za stejné období loňského roku. "I když se nezaměstnanost v posledních měsících stabilizovala, v příštím roce bude ještě určitě výrazně růst. Koncem roku možná dosáhne až 12 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, který také v rámci státního rozpočtu požaduje výrazné zvýšení prostředků na státní sociální pomoc.
Zdroj: HN z 27. 12. 1999