Podpory z Bruselu nebudou hned

Přijetí nových členů do Evropské unie může výrazně zpomalit, nebo dokonce odložit zaostávání jejich zemědělství. Jeho produktivita totiž dosahuje v nejlepším případě úrovně nejslabších členů patnáctky. Velice bolestná transformace čeká zemědělství v zemích ucházejících se o vstup do Evropské unie v nejbližších měsících a letech. Naděje českých, estonských, kyperských, maďarských, polských a slovinských farmářů na rychlý příliv subvencí obvyklých v agrárním sektoru patnáctky je mizivá. Brusel předpokládá, že v úvahu přicházejí až po přijetí nové společné zemědělské politiky, o níž se mluví v programu Agenda 2000. J

Opatrnost Bruselu vychází především z nepříznivých dopadů dosavadní zemědělské politiky, která od 70. let zaručuje západoevropské integraci potravinovou samostatnost - avšak za cenu nesmírných a ne vždy efektivních dotací. S ohledem na neochotu řady zemí poskytovat do rozpočtu unie příspěvky v dosavadní výši vzniká také obava, zda rozpočet na tyto potřeby bude vlastně mít. A v neposlední řadě děsí unii těžko vyčíslitelné náklady nezbytné pro pozvednutí produktivity agrárního sektoru v uchazečských zemích.

Nizozemský zemědělec vytvořil podle posledních dostupných údajů ročně přidanou hodnotu téměř 44 tisíc dolarů, o deset tisíc více než americký. Kolegovi v USA se vyrovná francouzský a norský farmář, zatímco Německo patří s necelými 20 tisíci dolarů ke střední skupině patnáctky. Nejnižší produktivitu vykazuje Portugalsko, které už některé uchazečské země (viz graf) pře

Restrukturalizace zemědělství ve střední a východní Evropě nepochybně vylepší konkurenceschopnost tamní agrární produkce na západoevropském trhu, povede však také ke značným komplikacím na trhu práce. Zvlášť velké obtíže se očekávají v Polsku, kde zemědělství zaměstnává každého čtvrtého obyvatele v aktivním věku. Polští činitelé přitom sebevědomě prohlašují, že země bude k účasti na společné zemědělské politice EU připravena na Nový rok 2003 a už ruší omezení vůči Evropské unii, poznamenává k tomu

Reforma zakotvená v Agendě 2000 si klade za cíl udržet konkurenceschopnost evropského agrárního sektoru, podporovat rozvoj venkova (tzv. druhý pilíř) a zaručit v rámci evropského agrárního modelu farmářské příjmy. Program předpokládá, že daleko více než doposud se na realizaci zemědělské politiky - a tedy distribuci zdrojů ze společného rozpočtu - budou podílet regiony. Plánuje se výraznější podpora rozvoje agrárních trhů. Jen na rozvoj venkova se v letech 2000 - 2006 vynaloží přes 3

Na společnou zemědělskou politiku vynakládá Brusel každoročně kolem 41 miliard eur (kolem 1,5 biliónu Kč), tedy přibližně polovinu rozpočtu. K této sumě bude třeba přidat pro plné uspokojení nároků nových členů dalších 6 miliard eur, tvrdí Jorge Nuňez, analytik Střediska pro evropské politické studie. Většina nových členů bude čistými příjemci z rozpočtu unie, přičemž více než 80 procent zvýšených výdajů budou krýt stávající členové patnáctky. Snahy současné patnáctky vyhnou

Zdroj: HN z 5. 1. 2000