Přijatá koncepce MPO nepočítá s prodloužením těžby uranu ani s otevřením Dolu Frenštát. Přesto má Ministerstvo životního prostředí výhrady, protože strategie neklade dostatečný důraz na úspory energií. Ministr Miroslav Grégr uspěl. Vláda včera s výhradami schválila energetickou politiku, kterou připravovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) více než rok. Dopracovány by měly ještě být sociálně-ekologické aspekty vývoje energetiky v ČR, jejichž absenci kritizovalo zejména Minis
terstvo životního prostředí.Jeho šéf Miloš Kužvart podle svých slov přes některé ústupky ministra Grégra hlasoval proti schválení návrhu. "Materiál měl být zpracován ve více variantách podle možného vývoje v budoucnosti. Bylo by dále užitečné klást mnohem větší důraz na úspory energií," uvedl s tím, že nižší energetická náročnost je nezbytná, aby naše hospodářství bylo konkurenceschopné. "Energetické náklady na jednotku produkce jsou u nás dvaapůlkrát vyšší než v Evropské unii," zdůraznil s tím, že tato s
kutečnost přímo souvisí i s udržením zaměstnanosti.Hlavní principy schváleného materiálu, který vyjadřuje cíle v energetickém hospodářství s výhledem na 15 až 20 let, spočívají v posílení významu jaderné energetiky s možností vybudování další elektrárny po roce 2015. Dokument MPO dále obsahuje požadavek na dopracování energetické legislativy do roku 2002 a vypracování harmonogramu privatizace distribučních plynárenských a elektroenergetických firem. K privatizaci ČEZ by mělo dojít v roce 2002. Cílem energ
etické politiky je také ustavení nezávislého regulátora a postupné pronikání konkurence do výroby a dodávek energií a deregulace cen. Nepočítá se s výstavbou vodní elektrárny velkého významu.Kužvart nicméně ocenil, že MPO udělalo ve svém návrhu některé změny. Mezi ně patří potvrzení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, jehož zásoby by měly být vyčerpány do roku 2040. Stažen byl také bod o prodloužení těžby uranu a otevření dolu Frenštát. K návrhu se podle mluvčího vlády Libora Roučka vyjadřova
lo generální ředitelství pro energetiku Evropské komise, které konstatovalo, že je v souladu s dokumenty zemí Evropské unie. Vliv energetické politiky na životní prostředí posuzovala britská společnost March Consulting.Ministr Kužvart také kritizoval, že materiál nepočítá se zavedením ekologických daní. "Na návrhu zákona o ekologických daních pracujeme s Ministerstvem financí a bylo by logické, aby tato skutečnost byla brána v úvahu, tedy jaký bude mít dopad na konečnou cenu energií a spotřebitele," uvedl
pro HN. Tento typ daní by měl být plošný a začne platit zřejmě od roku 2003. Cílem je zvýhodnění ekologičtější formy hospodaření ve všech odvětvích, například využívání druhotných surovin. "Když jsou chybně nastaveny cenové parametry materiálních a energetických vstupů výroby, ekologické daně jsou prostředek, jak to rychle ovlivnit," konstatoval.Prvním krokem k podpoře nových technologií a obnovitelných zdrojů energie bylo schválení tzv. zeleného haléře, který bude z každé spotřebovávané kilowatthodiny odváděn do Státního fondu životního prostředí, ten se však týká pouze elektrické energie. Ekologické daně by více zatížily také dodávky tepla a plynu.
Zpráva Evropské komise loni uvedla, že energetická legislativa ČR zůstává nedostatečná v souladu s právním standardem EU hned v několika důležitých oblastech. Těmi jsou nouzové zásoby ropy, vnitřní trh s elektřinou a plynem, udělování licencí pro těžbu uhlovodíků, pravidla týkající se tranzitu, transparentnosti a energetické účinnosti. Mluvčí Ministerstva prů
myslu a obchodu (MPO) Dagmar Plachá však konstatovala, že kritika komise je oprávněná jen částečně.Energetická strategie MPO doporučuje dále zavést konkurenční model trhu s elektřinou a plynem, přičemž cílovým řešením by měl být typ regulovaného přístupu třetích stran k sítím. Všechny přijaté kroky v tomto směru by měly respektovat vývoj v EU, ale i stav a vývoj obchodní bilance ČR. Postupné uvolnění trhu předpokládá zajištění funkce nezávislého regulátora, kterou bude stát prostřednictvím tohoto orgánu v
ykonávat.Zdroj: HN z 13. 1. 2000