Práva investorů, kteří přišli do volných zón v reformních zemích za vidinou zvýhodněného podnikání, jsou zřejmě ohrožena. Rada Evropské unie minulý týden v této věci konkrétně oslovila Varšavu a vyzvala ji, aby ještě před zapojením Polska do unie zrušila zvláštní ekonomické zóny (SSE) a aby takto ztracené výhody kompenzovala investorům z rozpočtu. Podle polských diplomatů v Bruselu, jejichž reakci zaznamenal koncem minulého t
ýdne list Rzeczpospolita, nejsou na takové řešení ve státní pokladně peníze a pouhým zrušením získaných pobídek by se Polsko znemožnilo v očích zahraničního kapitálu.Chybějící dohoda o volných zónách a také spor o výši státní pomoci hutím, který se vleče už od poloviny devadesátých let, jsou dvě překážky bránící Polsku finalizovat jednání o konkurenční politice. Na rozdíl od něj by ještě v prvním pololetí mohly tuto kapitolu uzavřít všichni zbylí kandidáti z tzv. první vlny, tedy i Česká republika. "Kdyby
se v Česku evropská pravidla důsledně uplatňovala, musela by polovina tamního průmyslu padnout," neodpustil si v této souvislosti poznámku nejmenovaný polský diplomat v Bruselu.Loni v létě se Varšava na nátlak unie zavázala, že nebude otevírat nové zvláštní zóny, které mimochodem významně pomohly řešit donedávna velmi trýznivou situaci na pracovním trhu. Vláda také slíbila, že nepustí investory do odvětví považovaných v unii za citlivá, tedy do ocelářství, textilního průmyslu a výroby umělých hmot. Zruše
ny budou dvě zóny, v nichž ještě nebyly zahájeny žádné aktivity, a ve fungujících 15 zónách mají být smlouvy s investory uzavírány jen do konce tohoto, nejpozději příštího roku, a to pouze v regionech, kde nezaměstnanost činí jedenapůlnásobek celostátního průměru či více.Bruselu ovšem tyto kompromisní kroky nestačí a domáhá se okamžitého zrušení nynějšího systému preferencí nebo alespoň příslibu, že budou zrušeny se vstupem Polska do EU. Země patnáctky zdůrazňují, že volné zóny odporují evropským předpisům a porušují zásadu volné soutěže. Radě obzvláště vadí kumulace mnoha úlev, nedostatek přesnějších údajů o jejich reálné hodnotě, dlouhé daňové prázdniny atd. Žádá rovněž, aby byly úlevy a výhody odebrány automobilkám, protože toto odvětví se vzhledem ke z
načným přebytkům výrobních kapacit pokládá v unii za velmi citlivé.Místo zón unie navrhuje systém regionální podpory, jak je zvykem v zemích patnáctky. A je to pomoc dosti štědrá, realizovaná formou výplaty určitých grantů investorům ze státních rozpočtů. V regionech, kde je hrubý domácí produkt na osobu nižší než 60 % evropského průměru, hodnota grantů dosahuje až poloviny hodnoty investice, tam, kde HDP odpovídá 60 - 75 % průměru EU, by to mělo být do 40 %, nad 75 % na hlavu pak umožňuje krytí maxim
álně pětiny investičních nákladů ze státní kasy. Na polské regiony by se vztahovala nejpříznivější z těchto variant, protože jeho na osobu odpovídá asi 37 % průměru unie. Kromě toho unie připouští průběžnou pomoc nejchudším oblastem, jako je to třeba v bývalé NDR.Polské vládě se řešení prostřednictvím grantů nezamlouvá jednak proto, že je nákladné, a jednak by mohlo odradit investory, kteří si v minulých dvou letech tento trh skutečně oblíbili. V polovině loňského roku překročila kumulovaná hodnota jejich přímých vstupů do Polska 40 miliard dolarů. Resort financí navíc vyčíslil, že bilance činnosti SSE je pro státní rozpočet kladná. Mimochodem, na investory z Evropské unie připadá 43 procent kapitálu zapojeného v zónách.
Zdroj: HN z 17. 1. 2000