V názoru na vstup do EU se veřejnost v kandidátských zemích různí. Česká republika patří k tem, kde sice podpora myšlenka vstupu pomalu získává nové stoupence, ale stále se pohybuje pouze nad hranicí 55 procent. Zdaleka tak nedosahujeme úrovně Polska či M
aďarska, kde členství v unii schvaluje převážná většina obyvatel. Je tomu tak proto, že žádná z dosavadních vlád, ani veřejné a společenské organizace nevěnovaly této, pro ČR zásadní problematice dostatečnou pozornost. Přitom lze nalézt celou řadu hlavních i podpůrných argumentů, proč bude pro nás vstup do EU přínosem.V našich podmínkách by měly vedle plusů týkajících se volného pohybu osob, zboží či služeb jako argumenty na podporu vstupu do "patnáctky" sloužit osudy v minulosti nejzaostalejších členských států - tedy Irska, Portugalska a Řecka. Zejména Irsko a Portugalsko zaznamenalo v posledních letech takový hospodářský růst, který jim pomůže většina kandidátských zemí jen tiše závidět.
Když Irsko v roce 1973 vstupovalo do EHS, jeho HDP v přepočtu na jednoho obyvatele se pohyboval pod hranicí 60 % průměru tehdejšího společenství. V loňském roce již překročil 95 procent průměru států EU a dostal se prakticky na ú
roveň Velké Británie. Zejména dynamický růst irské ekonomiky v posledních desetiletí naznačuje, že tato země vrzy překročí hranici průměrného společenství a zařadí se mezi nejvyspělejší státy celé unie. Ke zmenšování odstupu od průměru unie dochází také v Portugalsko a Řecku, i když zatím ne tak úspěšně jako v Irsku.Zdroj: Profit 1- 2/2000