Rozšíření EU přinese Německu výhody

24.01.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Komisař Verheugen tvrdí, že první vlna by mohla zvýšit německý <!-- #1 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=1',243,420,'no')">HDP</a> o 0,4 procenta

Komisař Verheugen tvrdí, že první vlna by mohla zvýšit německý o 0,4 procenta

Obavy německých a rakouských firem z konkurence kandidátských zemí jsou vyváženy pozitivním přínosem pro ekonomiku. Na hospodářský vývoj Evropské unie zapůsobí její rozšíření o nové členské státy celkově pozitivně. Potvrzují to veškeré dosavadní studie, mimo jiné Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské srovnání (WIIW), podle něhož v každém případě získá Německo, Rakousko a Finsko. Naopak Řeck

o, Irsko a Portugalsko zřejmě poněkud ztratí. Tento názor zastává i člen Evropské komise Günter Verheugen, který v rozhovoru pro páteční vydání německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že "vstup prvních pěti kandidátů dodatečně zvýší německý hrubý domácí produkt o 0,4 procenta". Podle institutu WIIW vzroste v Rakousku o 0,5 procenta.

Mezi německými a rakouskými podnikateli však podle Verheugena budou i ti, kteří na rozšíření "prodělají". Odmítl ale případné obavy z poukázáním na dřívější převážně pozitivní zkušenosti. Navíc má Německo se středoevropskými a východoevropskými zeměmi rychle rostoucí pozitivní obchodní bilanci. "Tato skutečnost naznačuje, že nízký sociální standard a mzdy nejsou samy o sobě rozhodující. Vynikající kvalita výrob

ků mnohých podnikatelů z unie působí minimálně tak silně jako zatím ještě komparativní výhody nižších nákladů u kandidátských zemí," domnívá se Verheugen.

Komisař pro list potvrdil, že sdílí jisté obavy německých firem, podnikajících v pohraničních oblastech s Českou republikou a Polskem. "Vidím riziko pro řemeslníka a další středně malé podniky. Ovšem tento problém existuje již nyní. Po vstupu ČR a Polska dojde spíše k jeho oslabování".

Žhavým tématem zůstávají pro kandidátské země přechodná období, která mohou v některých oblastech působit rušivě na rozsáhlý jednotný trh Evropské unie. V jiných oblastech, například v ochraně životního prostředí (například v čistotě vody) a v oblasti sociálních předpisů, bude Brusel muset akceptovat přechodná období. Na d

ruhé straně požaduje také Brusel zavedení přechodných období. Jedná se především o pracovní trh.

Také zde Verheugen sdílí obavy některých německých a rakouských podnikatelů. Navrhuje proto řešit problém migrace pracovníků ze střední Evropy zavedením nikoliv již paušálních přechodných lhůt, jaká byla používána dříve při rozšíření unie, ale flexibilní nástroj, tedy specifické kvóty pro jednotlivá odvětví a zvláštní dodatečnou regulaci pracovního trhu. Důvodem je fakt, že v některých odvětvích je nadbytek prac

ovních sil, zatímco v jiných se jedná o opačnou situaci. Délka těchto přechodných období bude přitom záviset na celkovém hospodářském vývoji Evropské unie a snižování nezaměstnanosti, která se v Německu dosud pohybuje kolem deseti procent.

Požadavek přechodných lhůt (mimo jiné Polska) na nabytí půdy a pozemků považuje ovšem Verheugen za nedobrý signál pro zahraniční investory, kteří potřebují jistotu při nákupech nemovitostí a plánování.

Zdroj: HN z 24. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka