Od roku 2002 mají být státní zaměstnanci zařazeni do šestnácti platových tříd
Zemanův kabinet prosadil do dalšího jednání ve Sněmovně novelu zákona o odměňování státních zaměstnanců, proti kterému však mají zástupci úředníků značné výhrady. Systém šestnácti platových tříd namísto dosavadních dvanácti pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru by měl především umožnit odpovídající odměňování těch, kteří mají nejvyšší kvalifikaci a zkušenosti. Měl by umožnit lépe přiřazovat platové třídy jednotlivým skupinám pracovníků z hlediska náročnosti jejich práce nebo činnosti. Alespoň taková je představa vlády, která předložila sněmovně návrh novely zákona, jenž se vztahuje k odměňování státních zaměstnanců. Dolní komora ji nyní přijala k dalšímu projednávání. Pokud by Parlament novelu schválil, rozšířený systém by platil od 1. ledna 2002.
Většina odborových svazů s návrhem souhlasí, výhrady má pouze Odborový svaz státních orgánů a organizací. Jeho předsedkyně Alena Vondrová uvedla: "Nejdříve měl být udělán katalog profesí a na jeho základě zjištěno, kolik by činily náklady spojené s vytvořením šestnáctitřídního systému. Nesouhlasili jsme s jeho zavedením proto, že pokud jsou problémy s ekonomickým krytím dosavadního, není příliš logické zavádět rozšířený," míní Vondrová.
Do 16. třídy se podle ní dostanou pracovníci, kteří mají evropské nebo světové renomé, což je asi stovka lidí. Vondrová se domnívá, že pro státní správu to bude končit 15. třídou, byli by v ní například náměstci ministrů. V prvních platových třídách, jak tvrdí, k žádnému posunu nedojde, dočkají se jej až zaměstnanci zařazení do čtvrté a vyšší třídy. "Největší počet zaměstnanců, který je nyní ve třídě šest a sedm, se posune maximálně o jednu třídu. Jen u špiček dojde v některých případech k posunu o dvě," dodává. Zdůraznila také, že všechny odborové svazy trvají na tom, že stanovené platové tarify jsou příliš nízké a nesouhlasí s nimi. V roce 2002 by znamenaly pokles reálné mzdy u většiny zaměstnanců.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger nevidí problém v tom, že není vypracován katalog profesí. Důležité podle něho je, aby Parlament novelu přijal. Další práce na dotvoření platového systému by pak vycházela ze schválené legislativy. "Aby státní správa byla pod tlakem, že vše musí dopracovat v termínu. Pokud by se zákon novelizoval, jak někteří navrhovali až za rok, a Parlament jej pak shodil se stolu, s rozšířením systému by se pak nedalo od ledna 2002 počítat. Někteří lidé říkají, že když jde pouze o vizi, příliš tomu nedůvěřují. Já říkám, že je věcí odborů přijímat i určitá rizika," řekl Schlanger. Dodal, že pokud Parlament novelu schválí, okamžitě se v tripartitě i v bipartitním jednání budou odbory domlouvat na dalších pracích.
Podle Schlangra je rozšíření platového systému nutné. Ve zdravotnictví je, jak upozornil, řada lidí, kteří pokračují v postgraduálním vzdělávání, což se týká prakticky všech lékařů a většiny středního zdravotnického personálu. V současné platové struktuře to není zohledněno. "Ti lidé jsou odměňováni stejně, jako kdyby od maturity nemuseli nic dělat a pro svou činnost se nemuseli dál vzdělávat, a to je nespravedlivé," uvedl Schlanger. Připomněl, že nabytí účinnosti paragrafů týkající se platového systému
bude spadat do období, kdy by mj. vstoupily do některých investic evropské strukturální fondy. "V tu ránu bude šance poptávat po veřejných rozpočtech peníze na platy," domnívá se Schlanger.Lékařský odborový klub (LOK) zvýšení počtu tarifních tříd z 12 na 16 podporuje. Požaduje však, aby rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší třídou bylo větší. "Nyní činí tento rozdíl 3,07násobku, podle návrhu by se měl zvýšit na 3,82násobku, my navrhujeme pětinásobek," upřesnil předseda LOK Milan Kubek.
Zdroj: HN z 25. 1. 2000