Čeká nás několik let zdražování pohonných hmot a tabáku

26.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

V loňském roce se ČR zvýšením spotřebních daní přiblížila na dohled Evropské unii

V loňském roce se ČR zvýšením spotřebních daní přiblížila na dohled Evropské unii. Ta však chystá od roku 2002 další růst minimálních sazeb daně z pohonných hmot.

Oproti očekávání, že státní rozpočet bude potřebovat injekci dalším zvýšením spotřebních da

ní, jejich sazby letos nevzrostou.

Vyplývá to z daňové strategie Ministerstva financí (MF), kterou mají HN k dispozici, a na dotaz našeho deníku to včera potvrdil i mluvčí resortu Libor Vacek. "V dubnu by pouze měla vejít v platnost tzv. technická novela zákona o spotřebních daních, která změnu sazeb neobsahuje," uvedl.

Vzhledem ke skutečnosti, že tuzemské sazby spotřebních daní jsou pod minimální hranicí Evropské unie, musí se před naším vstupem výrazně zvýšit. Například benzín je v EU zatížen daní v minimální výši přes 12 tisíc korun na tisíc litrů, zatímco v ČR je to v současné době pouze necelých 11 tisíc. Evropská komise však navíc hodlá minimální sazby daní u pohonných hmot od roku 2002 dále zvýšit, u benzínu a motorové nafty o celou třetinu. Pro če

ské spotřebitele by to pak znamenalo zvýšení daňového zatížení těchto komodit téměř na dvojnásobek. Dnes například u benzínu Natural, který stojí kolem 27 korun za litr, činí spotřební daň spolu s příslušnou DPH téměř 16 korun. Vzhledem k 60procentnímu podílu spotřební daně na celkové ceně je zjevné, že s výrazně vyšší daní rapidně vzroste i cena benzínů a nafty.

"Může se stát, že živnostníci jen značně omezí jízdy autem, ale zdražení spíše půjde na úkor prosazení a další existence malých podnikatelů," soudí Jiří Maláč ze Sdružení podnikatelů ČR. Pokud nebudou chtít omezovat svou dopravu, budou muset hledat jiné úspory. "Pravděpodobně se dále zvednou ceny zboží a služeb. Pokud však trh nebude chtít vyšší ceny akceptovat, může se to odrazit i na zániku drobn

ých firem a nárůstu nezaměstnanosti," zdůraznil Maláč.

Makroekonomové také upozorňují, že ke zvýšení spotřebních daní by mělo docházet v době, kdy je ekonomika na vzestupu. "Z hlediska vývoje domácí poptávky by bylo vhodné, aby spotřební daně byly zvyšovány v době ekonomického růstu, nebo aby míra jejich zvyšování byla přizpůsobena ekonomickému cyklu," míní například Martin Hlušek z Erste Bank. Není sám. "Jednorázový skok ve zvyšování daní by mohl některé firmy položit. Preferovali bychom postupné zvyšován

í," souhlasí Maláč. S tím počítá i strategie MF - resort totiž hodlá při jednáních s EU uplatnit požadavky na přechodná období pro dosažení úrovně minimálních sazeb spotřebních daních u pohonných hmot a u cigaret a zmírnit případné cenové šoky.

Pokud jde o

zvýšení daně u cigaret, zde musí MF postupovat velmi obezřetně. Vyšší daňové zatížení totiž způsobuje růst nelegálního dovozu těchto výrobků. Celní správa, která ročně zachytí desítky tisíc pašovaných kartónů, odhaduje, že to je méně než pět procent z celkového počtu.

Pro spotřební daně u cigaret chystá MF od roku 2001 přechod na dvousložkovou sazbu. Část odvodů bude stanovena jako nyní - pevnou částkou z jednotky množství, část bude stanovena stejně jako u DPH procentem z ceny. V dalších letech se až do vstupu do EU bude sazba daně postupně zvyšovat. Rozdíl je značný, proto MF navrhuje zvyšování každoroční. Spotřební daň v EU tvoří minimálně 57procentní podíl z ceny, v ČR asi 46 procent.

Otázkou zůstává, nakolik navrhované změny ovlivní inflaci. Podle Pavla Sobíška z BA Creditanstalt úpravy nespasí státní rozpočet, ale ani nebudou mít dramatický dopad na výdaje průměrné domácnosti. "Inflace se zvýší o méně než 0,1 procentního bodu," odhadl.

Poslední zvyšování spotřebních daní od 1. července 1999 se ale okamžitě promítlo například do cen v dopravě, které se ještě v červenci zvýšily meziměsíčně o 2,4 procenta.

Zdroj: HN z 26. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU