Očekávaná struktura přímých investic v letech 1999 - 2000 (netto příliv v mld. Kč)
1999 | 2000 | |
Přímé investice zahraniční v tuzemsku | 147 | 255 |
Prodej nestátního majetku a drobné investice | 80 | 27 |
Prodej státního majetku 1) | 40 | 190 2) |
Motorárna Škoda Auto | 3 | 15 |
Investiční pobídky | 13 | 13 |
Reinvetované zisky nerezidentů | 10 | 10 |
Přímé investice | -5 | -5 |
Celkem nedluhový kapitál | 142 | 250 |
Pozn:
1) V roce 1999 se jednalo o prodej ČSOB a v roce 2000 KB., ČS, Českých radiokomunikací, SPT Telecom a několik menších investic v celkovém rozsahu cca 10 mld. korun.
2) Horní mez odhadu, který vychází z předpokladu prodeje podílu v Českém Telekomu. MF však počítá s rozložením plateb v čase, takže část přílivu kapitálu bude pokračovat i v dalších letech.
Přestože Ministerstvo financí a ČNB vypracovaly společný plán na omezení negativních vlivů vzrůstu zahraničního kapitálu, neshody mezi oběma stranami neustále trvají.
Zamezit posilování koruny má vytvoření zvláštního devizového účtu pro příliv investic. Jiné řešení není podle Strategie hospodářských politik v období zvýšeného přílivu kapitálu, který zpracovala Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí, možné. Administrativní opatření materiál odmítá kvůli členství v OECD a dalším dohodám s mezinárodními institucemi.
Společný plán, který v současné době prochází připomínkovým řízením, ukládá ministru financí zřídit do 29. února letošního roku devizový účet buď u ČNB, nebo u vybrané komerční banky. Materiál však neobsahuje konkrétní postup při vybírání a konverzi prostředků z účtu. Pouz
e konstatuje, že by privatizační příjmy měly směřovat na financování vybraných priorit, a ne na úhradu běžných vládních výdajů. Ministr financí Pavel Mertlík se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že bude trvat na tom, aby vláda měla k tomuto účtu přístup. "Nemůžeme vládě zakázat přístup k privatizačním příjmům," reagoval člen bankovní rady Miroslav Hrnčíř. Dodal však, že je nutná koordinace s ČNB, aby nedošlo k negativnímu vlivu na kurs, a tím i na celou ekonomiku. Podle společného materiálu však čerpání z účtu bude probíhat podle harmonogramu, který umožní rozložit příliv kapitálu v čase. Konverze bude probíhat na základě vzájemné dohody vlády a ČNB.Nejasnosti ve vzájemném postupu trvají i v případě emise cizoměnových dluhopisů. S velkou emisí ČNB nesouhlasí, neboť by přispívala k posilování koruny. "Připravované emise jsou zhruba o jeden řád vyšší než předchozí zahraniční půjčky," varuje ČNB. Malá emise pak podle centrální banky nevytvoří dostatečný "benchmark".
Celý proces stahování přílivu zahraničních investic by měl pokračovat až do konce roku 2002. Příliv přímých investic dosáhl loni podle posledních odhadů platební bilance 142 miliard korun, letos se odhaduje na 250 miliard korun. Ze 75 až 80 procent se na celkovém přílivu kapitálu podílí privatizace. V
roce 2003 skončí privatizace státních podílů i prodej soukromého majetku - příliv kapitálu se tak značně přiškrtí a pro existenci zvláštního účtu nebude důvod.Zdroj: HN z 28. 1. 2000