Češi stále podceňují důležitost životního pojištění

02.02.2000 | ,
POJIŠTĚNÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zatímco v Evropě představuje riziková nebo kapitálová varianta životního pojištění více než polovinu předepsaného pojistného, dosáhl u nás v roce 1998 tento podíl pouze 27 procent

Zatímco v Evropě představuje riziková nebo kapitálová varianta životního pojištění více než polovinu předepsaného pojistného, dosáhl u nás v roce 1998 tento podíl pouze 27 procent.

Od letošního roku platí novela zákona o

dani z příjmů, která podstatně zatraktivňuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. Životní pojištění se podobných daňových úprav zatím nedočkalo. Přitom se zdá být v tvorbě finančních rezerv pro budoucí početné ročníky důchodců efektivnější. Nehovoříme však o poválečné generaci, nýbrž o jejích potomcích ze 70. let, kteří budou muset i při oddalování reformy penzijního systému stejně zaplatit důchod dvakrát.
Auto přednější než život

"Každý, kdo si koupí auto, se zajímá o havarijní pojištění. Když se pak zeptám, jestli je také životně pojištěn, většinou odpoví záporně," charakterizuje stav pojištění v Čechách pracovník jedné zahraniční pojišťovny. V Evropě představuje riziková nebo kapitálová varianta životního pojištění více než polovinu předepsan

ého pojistného. U nás tento podíl dosahoval v roce 1998 pouze 27 %. Obecně jsme národem hodnotově podpojištěným, spoléháme tedy více na příznivý průběh svého života nebo, a to častěji, na stát.

Zajímavý je v této souvislosti pohled do statistik České asociace pojišťoven. Od roku 1996 roste objem životního pojištění zhruba o 20 % ročně, ovšem počet smluv se zvyšuje jen nepatrně. Přírůstek nových smluv totiž vyrovnává ukončení starých nebo jejich storna. Vysloví-li se číslo 5 milionů pojistných smluv, nezní t

o při deseti milionech obyvatel špatně. Ovšem další údaj, 14 000 Kč coby průměrné pojistné plnění na smlouvu, působí spíše tragikomicky. Existují totiž stále tisíce dohod, kde se dnes kvůli nízkým pojistným částkám ani o skutečném pojištění mluvit nedá. Mimochodem, průměrné plnění u havarijního pojištění motorových vozidel určených k podnikání přesahuje 30 000 Kč. LN oslovily několik pojišťoven a ze získaných odpovědí plyne, že průměrná částka u nových smluv již přesahuje 100 000 Kč.

Není pouze pro bohaté

Ke komerčnímu životnímu pojištění či soukromým penzím se vážou různá ustálená rčení typu: "je jen pro bohaté" nebo "pojišťuje se hlavně riziko smrti". Jak dnes vypadá takový typický klient? Je to muž ve věku 35 let, který si sjednává kapitálové životní pojištění na dobu 25 let s pojistnou částkou 120 000 Kč.

Pojem "bohatý" je vždy zavádějící, obecně je však pojištění života s výplatou podílu na zisku určeno tzv. střední třídě. Ti skutečně bohatí mohou v případě nenadálých událostí získat peníze třeba prodejem části majetku. "Všichni víme, že národ stárne a nelze se stále spoléhat pouze na současný průběžný důchodový systém, kdy aktivně pracující vydělávají na důchodce. Těžko bude možné v roce 2020, kdy na jednoho důchodce připadnou jen dva pracující, udržet současnou úroveň důchodů. Je třeba, aby si každý mladý člověk uvědomil nutnost dlouhodobého spoření na důchod," říká Zbyněk Veselý, generální ředitel České životní, a. s. Co do dlouhodobosti i objemu se penzijní připojištění soukromému pojištění rovnat

nemůže.

Průměrný věk účastníků se pohybuje kolem 50 let a měsíční úložky dosahují zhruba 320 Kč. Lidé peníze u fondů nechávají jen po zákonem požadovanou dobu. Pak je najednou vyberou, protože lepších 20 000 Kč než stovka měsíčně. Hlavním motivem uzavření penzijního připojištění se stává právě státní příspěvek. Pojištěným by státní rozpočet nemusel dávat nic. Stačilo by pár daňových úlev, které se vrátí v nižších sociálních výdajích, daních ze zisků pojišťoven i ve vyšších investičních zdrojích. Často se v

souvislosti s důchodovým systémem zmiňují tzv. tři pilíře - stát, zaměstnavatel, jedinec.

Náš systém však připomíná spíše chaloupku na kuří noze. "Rezervotvorné životní pojištění je svým obsahem srovnatelné s penzijním připojištěním, a tudíž i podpora ze strany státu by měla být srovnatelná. Minimálně v daňové oblasti. V takovém případě by jistě počet pojištěných výrazně vzrostl," podotýká Pavel Zachrdla, hlavní analytik společnosti TriMan, a dodává: "Diskriminace ze strany státu je hlavním důvodem, proč t

oto pojištění svým klientům nabízíme v omezeném rozsahu." Návrhy daňových úprav se příliš neliší od již platných výhod pro penzijní připojištění. Objevuje se zde možnost ročního odpočtu od daňového základu zaměstnance ve výši zaplaceného pojistného, maximálně 18 000 Kč.

Zaměstnavatelem uhrazené pojistné by se do výše 3 % z vyměřovacího základu pro povinné sociální zabezpečení považovalo za jeho daňový náklad a nezahrnovalo by se do hrubé mzdy zaměstnance. Zavádět čistě fondový penzijní systém není možné ani vhodné, podpora pojištění ze strany státu by znamenala náznak toho, že si váží i budoucích důchodců.

Zdroj: LN z 2. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ